Článek navazující na sérií z FELu. Poslední.

Před třemi roky přede mnou stála otázka, kam jít udělat inženýra. Byl jsem přijat na FIT i FEL, ale finální rozhodnutí padlo nakonec pro Fakultu informatiky. Důvodů bylo několik. Migrace oborových vyučujících z FEL na FIT a chut zkusit jen pár let novou fakultu, byly asi nejsilnější.

Studium na FIT

Stejně jako v předchozích článcích tohoto typu, i tentokrát v krátkosti rozeberu jednotlivé kurzy. Stojí přede mnou tedy shrnutí hned šesti semestrů. Zvažte, jaký způsob čtení tady pro vás bude zajímavý. icon_smile.gif

Pozn. 1: V závorce uvádím, o kolikátý semestr by se jednalo, pokud by se do studia započítávala bakalářská etapa.

Pozn. 2: Magisterská etapa tohoto oboru je předepsána na 2 roky. Já jsem ji dělal 3 roky, protože jsem byl půl roku na Erasmu a po návratu jsem před sebou měl semestr, ve kterém nebyly vypsány některé předměty, které mi chyběly. A taky proto, že jsem si chtěl ještě studentská léta o rok protáhnout (kdybych to chtěl lámat přes koleno, mohl jsem protáhnout pouze o jeden semestr).

1. semestr (7.)

Statistika pro informatiku; 8 kreditů; hodnocení: C - Se statistikou jsem převážně bojoval, pokud budu někdy v životě potřebovat zapojit nějakou pokročilejší statistiku, radši si na to najdu někoho jinýho. Nicméně je určitě fajn mít přehled o věcech jako je Bayes, Markov, Poisson a hlavně to, že svět se dá poměrně dobře modelovat Gaussem. Z praktičtějších a použitelnějších věci (v IT) tady byla důležitá hlavně teorie front.

Paralelní algoritmy a systémy; 8 kreditů; hodnocení: D - Vyhlášené síto FITu (a dříve FELu). Dal jsem nakonec na druhý pokus, ten první jsem upřímně hodně podcenil. Určitě předmět, na který jsem se musel učit nejvíce z celého studia. Srovnám-li ale mé vynaložené úsilí s některými urban-legend kolegy, kteří pokus opakovali 2x3 krát (zapsání předmětu x zkouškových pokusů na zápis) a dále po vyhození a znovu zapsání ještě Xkrát, bylo to docela zadarmo. icon_lol.gif O užitečnosti tohoto předmětu se dá dlouze diskutovat. Na jednu stranu si na návrh nějakého paralelního systému většina absolventů asi nešáhne, na druhou stranu třeba ve firmě kde pracuji se staví superpočítače (já osobně se tím nezabývám). Co mě bavilo a přišlo mi užitečné, byly cvičení. Tady jsme si vyzkoušeli programování pro paralelní stroj pomocí MPI. Takhle vypadala závěrečná zpráva.

Návrhové vzory a OOP; 4 kredity; hodnocení: C - Díky skvělému (nepovinnému) předmětu z FELu (Architektura SW systémů od Tomáše Černého) a hodnocení <= B, jsem si mohl nechat předmět uznat zdarma. Neudělal jsem to jednak z důvodu, že mi překrytí předmětů nepřišlo až tak velké (a jde o věci, kvůli kterým jsem si tenhle obor zvolil). Druhým důvodem byla kreditová pojistka pro případ, že bych neudělal ani jeden z výše zmíněných zabijáckých, 8-kreditových předmětů. Šlo tu především o návrhové vzory a byly tu i nějaké zajímavé praktické úkoly. To bylo určitě velké plus, protože návrhové vzory se nejde moc naučit, člověk si je musí naprogramovat a ideálně opakovaně v různých případech

Webové služby a midleware; 4 kredity; hodnocení: B - Předmět především o REST a SOAP a dále IaaS, PaaS a SaaS. Včetně praktického vyzkoušení (kromě cvičeních zde byla semestrální práce s cílem vytvořit aplikaci konzumující službu jiného týmu a naopak poskytující službu někomu jinému).

Teorie systémů; 5 kreditů; hodnocení: D - Předmět mající zkratku MI-TES a studenty přejmenováno na MI-WTF. Bylo to o systémech, ne nutně informačních, spíše obecně. Přejmenování je na místě, docela bullshit předmět. TES se každý semestr na základě negativních ohlasů v anketě mění a momentálně už dokonce existuje jeho zcela nová verze TES.2, tak třeba už je to lepší.

Kybernalita; 4 kredity; hodnocení: A - Předmět se zkratkou MI-KYB, studenty přejmenován na MI-LOL. Přejmenování je na místě. Takové pohádky o kyber-útocích. Celkem hezky se o poslouchalo, ale na druhou stranu ten předmět hodně smrděl VŠE.

2. semestr (8.)

MPI

Matematika pro informatiku; 7 kreditů; hodnocení: D - Částečně opakování a rozšíření bakalářské algebry (grupy, tělesa) a matematiky (funkce více proměnných). Také něco málo o prvočíslech, strojových číslech a fuzzy množinách. Předmět se mi líbil i přes to, že jsem byl u zkoušky vetován (tedy po absolvování zápočtových testů, rozstřelu a zkouškového testu jsem byl ústně vyšachován). Pamatuji si, že jsem od zkoušky odcházel hodně naštvaný, byl jsem si docela jistý, že tomu rozumím.

Formální metody a specifikace; 4 kredity; hodnocení: B - Byla to taková výroková a predikátová logika na steroidech. Často šlo o dokazování, že platí nějaká formule, později že funguje nějaký jednoduchý program. V důsledku předmět nepovažuji za moc užitečný, kdyby tu byl nějaký předmět učící studenty Test-driven development, bylo by to asi lepší.

Web 2.0; 4 kredity; hodnocení: A - Tak trochu pokračování výše zmíněného kurzu Webové služby a midleware. Řešili se tu věci, jako jsou mashups, sémantický web a mikroformáty. Také věci jako jsou OAuth či OpenID nebo technologie pro real-time web (streamování, push notifikace či asynchronní volání apod.). Pro mě samozřejmě hodně zajímavé. Jako semestrální práci jsme měli za úkol využít nějakého veřejného API, v nějaké periodě snímat snapshoty dat a nakonec je nějak vizualizovat. V mé semestrální práci jsme analyzovali sousednost hashtagů na Twitteru (s kořenem ČVUT). Výsledek vypadal nějak takhle:

analyza hashtagů analyza hashtagů

Nemůžete nic přečíst co? Bohužel, lepší screenshoty nemám. Ale tak pěkný kroužky.

Programování v jazyku Scala; 2 kredity; hodnocení: ? - Chtěl jsem si rozšířit znalosti programovacích jazyků a moderní Scala (založená na Javě) se zdála jako rozumná volba. Bohužel způsob její výuky na FITu není úplně dobře uchopen, je to takové pročítání dokumentace. Moje motivace předmět dokončit rychle klesala. Semestrálku jsem odbyl recyklací Java semestrálky z FELu (Tetris - původním autorem byl kolega Jakub, pak jsme ji společně použili jinde, takže jsem se stal spoluautorem icon_smile.gif), v podstatě jsem jenom odstranil středníky a trochu jí zrefaktoroval do Scala way. Známku si bohužel nepamatuji, nemám už přístup do KOSu a do indexu jsem si jí zapomněl nechat zapsat.

scala

Pokročilé databázové systémy; 4 kredity; hodnocení: B - Předmět se zabýval tím, jak funguje relační databáze na pozadí. Tedy různé druhy indexů, transakce, návrat do konzistentního stavu po havárii či vyhodnocování dotazů a jejich optimalizace. Také se řešily objektové prvky SQL (to, co nikdo nepoužívá). A navíc se tu lehce zmínily XML databáze, distribuované databáze a NoSQL databáze. Nemám na tenhle předmět úplně jednoznačný názor. Bylo tam hodně opakování, ale taky dost nových a zajímavých informací.

Pokročilé informační systémy; 4 kredity; hodnocení: A - Hodně vysoký VŠE faktor. V týmu jsme měli za úkol napsat věcný záměr na projekt. Tedy nabídku na imaginární poptávku a k tomu další rozbory. Zhostil jsem se tady role vedoucího týmu a použil projekt z mé tehdejší práce jako inspiraci (zprávu raději nebudu zveřejňovat, protože je tam přece jen použito poměrně hodně původních informací). Byl tam popis systému, nad kterým jsme se rozhodli nabídku postavit, časový harmonogram, lidské zdroje a jejich předpokládaná alokace, finanční zdroje, nacenění a předpokládaný zisk.

Projektové manažerství; 3 kredity; hodnocení: zápočet - Také poměrně vysoký VŠE faktor, ale zase se nám tady podařilo dát dohromady tým s kamarády a byla to docela zábava. Vždy jednou za 2 týdny jsme museli vygenerovat prezentaci a odprezentovat ji ostatním týmům. Měli jsme tady imaginární firmu, která chtěla zavést informační systém. V prvním kroku jsme definovali cíle, jaké má společnost s pomocí IS dosáhnout, udělali studii proveditelnosti, navrhli různá řešení a pomocí cost-benefit analýzy a vyhodnocení ROI vybrali to nejlepší. Následovala analýza rizik nasazení systému, definování procesů pro dodávku systému a časového harmonogramu. Součástí práce byla i definice projektových dokumentů, rozdělení rolí a zodpovědností v projektu a RASCI tabulka. Také jsme vytvářeli příklady změnového listu, status reportu, zápisu z porady, předávacího a akceptačního protokolu. Bylo toho dost, ale v asi v pětičlenném týmu to šlo celkem dobře.

Řízení rizik v informatice; 3 kredity; hodnocení: A - V podstatě MI-LOL.2. Předmět na téma hrozby, rizika a zranitelnosti.

3. semestr (9.)

Finsko

Ty zajímavější předměty, které jsem absolvoval na Erasmu ve Finsku.

Distributed systems; 4 kredity; hodnocení: A - Hodně se tu ukázal finský způsob výuky. Na přednáškách se většinou vyložilo kus nějakého tématu a potom následovala diskuze mezi studenty. Řešila se tu problematika distribuovaných systémů na obecné úrovni. Něco o čase / synchronizaci (rozhodování v DS), toleranci chyb, replikaci, konzistenci a přístup ke sdíleným prostředkům. Dost aktuální problematika. Součástí byly i praktické úkoly, kdy bylo např. za úkol napsat primitivní distribuovaný server se schopností volby koordinátora (i v případě výpadku některých uzlů).

Coaching and engaging in global agile software teams; 3 kredity; hodnocení: B - Jeden z nejzáživnějších předmětů, byli zde přizvání externisté z firem a výuka byla hodně interaktivní. Nebylo tady moc Erasmus studentů, takže jsem byl v dost finsko-švédském obležení.

Pro představu jsme např. na jedné hodině hráli hru simulující spolupráci na projektu s agilními, distribuovanými týmy. Cílem bylo vybudovat město na XY mřížce (na flip-chartu) a to pokládáním čtvercových polí s různě definovanými prvky - domy, nemocnice, silnice, rozvod. Studenti byli rozděleni do několika cca pětičlenných týmů a každý tým měl nějakou roli. Hra byla time-boxovaná do iterací a dokonce jsme měli jeden simulovaný off-shore team, který pracoval v jiném časovém pásmu. Tady se zdá hráli podobnou hru.

Součástí hodnocení byl deník, který si každý měl vést z přednášek a dále komentáře, které jsme měli dávat k deníkům ostatních. Na závěr jsme ještě dělali menší studii (opět v týmu). V podstatě zjednodušený výstup tohoto předmětu je, že dělat dobře vývoj globálně (ve smyslu, že máte více týmů, které mají různé geografické umístění, časové pásmo a kulturu) a agilně, není vůbec jednoduché a jen málokomu se to daří dělat.

Interface technologies; 6 kreditů; hodnocení: B - Nejpraktičtější předmět, co jsem ve Finsku měl. Hodnocení bylo jednoznačně orientováno na semestrální práci, jejíž implementace měla využívat alespoň dvou různých typů vstupu pro ovládání. Zvolili jsme poměrně jednoduše touch-display smartphone a jeho kameru na čtečku čárových kódů - výsledek byla multiplatformní (PhoneGap) aplikace (Android, iPhone, ...) Shopper. Užitečnost té aplikace byla dost minimální. :-) Některé další týmu ale dělaly docela zajímavé věci, např. čtečku ovládanou gesty pomocí Kinect. Hodnocení probíhalo částečně mezi týmy (tedy my jako jeden tým jsme si přečetli závěrečnou zprávu jiného týmu a ohodnotili jej).

Advanced course on computer security; 4 kredity; hodnocení: A - Předmět vhodný především pro případy, kdy byste potřebovali navrhnout algoritmus na šifrování či výměnu klíčů a zabezpečených zpráv. Ukazovali jsme si hromadu ne úplně známých protokolů a pokoušeli se je nějakým způsobem napadnout (odposlech, modifikace zprávy na cestě, přehrání předchozí komunikace, reflexe). Následně jsme se protokoly pokoušeli proti nalezené chybě zabezpečit a řešili jsme také např. to, zda kompromitací dlouhodobého klíče (používaného ke generování krátkodobých klíčů) dojde ke kompromitaci dříve vystavených krátkodobých klíčů apod. U zkoušky jsem měl docela štěstí, protože největší příklad v písemce byl založený na algoritmu, který jsem na poslední chvíli s někým probíral a měl jsem ho tak v živé paměti.

slozitost algoritmu

Introduction to computer security; 4 kredity; hodnocení: B - Předmět jsem si zapsal jako pojistku na kredity. Většinu probírané látky jsem už znal z ČR. Kromě základů se tu probíralo RSA a AES (tady se zacházelo dost do detailu oproti kurzu, co jsem měl na FELu). Dále bezpečnost na úrovni operačních systémů, něco o malware a nakonec bezpečnost na síti a webových aplikací.

Finnish for exchange students - basic course; 4 kredity; hodnocení: E - Předmět, který jsem si zapsal pouze pro přiblížení se finské kultuře. Vtipné na tom bylo, že mou učitelkou byla Češka. Ečko jsem vypotil hodně ztuha, je to opravdu těžký jazyk.

4. semestr (10.)

Podpora IT byznysu a role CIO; 3 kredity; hodnocení: A - Po návratu z Finska jsem měl v podstatě semestr navíc. Jediný povinný předmět, jaký jsem si mohl v tomto semestru zapsat, byl tento. Byl to jeden z odlehčujících předmětů. Povídání o tom, co by měl dělat technický ředitel, jaké vztahy má k ostatním rolím ve firmě a trocha dalšího business talku. Přednáší Ing. Jan Dohnal, který toho má docela dost za sebou, takže má hodně co říci a občas jsme se podívali na nějaké zajímavé prognózy od Gartnera.

ČVUT FIT

Management; 5 kreditů; hodnocení: A - Chtěl jsem si udělat trochu volnější semestr, tak jsem se rozhodl zapsat nějaké manažerské dávačky. Tento předmět si svých 5 kreditů moc nezaslouží. Nicméně pár zajímavých věcí, na které bych se jinak dobrovolně pravděpodobně nepodíval, se tu objevilo. Něco o vedení a schopnosti delegovat práci, také věci ohledně motivace (pasivní vs aktivní - na toto téma jsem měl prezentaci) a hodnocení, jsem si dříve úplně neuvědomoval. Dále tu bylo obecně hodně o řízení: od lidí, přes projekty a rizika, až po čas.

Programování pro operační systém Android; 4 kredity; hodnocení: B - Abych ty manažerské moudra zředil něčím užitečným, zapsal jsem si programování pro Android. Asi nejlepší předmět semestru. Vývoj semestrálky jsem si dal se vším všudy i s otevřením vývojářského účtu u Google. Výsledek mé semestrální práce je aplikace Phonetraffic. Ta dokonce vyhrála na mobil.iDnes.cz hlasování nejlepší studentské aplikace. Ale upřímně jsem se moc nesnažil přijít s něčím originálním, takovýchto aplikací je mnoho, spíš jsem si chtěl osahat vývoj pro Android (a musím říct, že to je docela příjemná věc). Určitě bych chtěl někdy v budoucnu tuhle schopnost ještě někdy využít a dál rozvíjet.

Databázové systémy v praxi; 4 kredity; hodnocení: B - Lehce praktičtější předmět o relačních databázích, hostovaný firmou Profinit. Vybavuji si zajímavé cvičení na téma návrhu databáze pro případ elektroměrů a jejich dat pro celou ČR. Bylo tu hezky vidět, jak špatně zvolený datový typ / schéma u takto velkých systémů se projeví při nákupu serverů o nemalé číslo. U zkoušky se mě pan doktor Zýka ptal, jestli se někde zabývám databázemi profesionálně. Hádám, že tu Profinit nabírá nové duše. icon_smile.gif

Problémy a algoritmy

Pokročilé architektury počítačových systémů; 4 kredity; hodnocení: D - Předmět, u kterého jsem s každým cvičením uvažoval, že jej zruším (ačkoliv témata cvičení byla celkem zajímavá). Nakonfigurovat nějaké virtuální prostředí, RAIDy, resource management, clustering či zónování. Bylo to opravdu těžké datlování v konzoli, často do špatně zdokumentovaných konfiguráků. Stávalo se, že jsem moc netušil, co vlastně dělám. Bylo to asi dané dost tím, že se jedná o povinný předmět jiného oboru, a tak předmět očekává určitě znalosti z předchozích předmětů, které jsem já neměl.

Manažerská psychologie; 2 kredity; hodnocení: B - Předmět, který se částečně překrýval s výše zmíněným předmětem Management. O něco více zaměřený na člověka (ať už z pohledu podřízeného či managera). Na dvou-kreditový předmět se toho probralo opravdu hodně. Pravděpodobně způsobené tím, že vedle běžela ještě 4 kreditová varianta a jediný rozdíl byl v rozsahu zkoušky.

5. semestr (11.)

Magisterský projekt; 7 kreditů; hodnocení: zápočet - Předskokan magisterské práce, viz níže. V rámci těchto 7 kreditů jsem si udělal nějaké pevnější povědomí toho, co vlastně budu dělat a jak. A taky jsem asi dva cíle rovnou udělal.

Problémy a algoritmy; 5 kreditů; hodnocení: B - Předmět se mi hodně líbil, řešili se tu třídy NP problémů, včetně řešení heuristickým, aproximativním a iterativním způsobem (např. pomocí simulovaného ochlazování či genetických algoritmů). Prakticky jsme dělali 4 úkoly na téma problému batohu + jeden na téma SAT. Podělím se výslednými zprávami (netvrdím, že jsou všechny výsledky správné, ale pro někoho by mohly být zajímavé):

Runtime systémy; 4 kredity; hodnocení: D - Další hodně zajímavý předmět. Cílem bylo vytvořit vlastní programovací jazyk / virtuální stroj pro jeho provádění. Problematika je to poměrně komplexní, mohli jsme si práci ulehčit tím, že jsme použili nějaký už existující compiler -> pak člověk nemusel vytvářet vlastní bytecode (cílový kód, instrukce pro náš cílový virtuální stroj).

RUN

Použil jsem samozřejmě compiler Javy, čímž pro mě předmět získal další (pro mě mnohem užitečnější) rozměr, kdy jsem se podíval pod kapotu Javy - jaké má instrukce a jak funguje. Jako semestrální práci jsem si tak napsal vlastní překladač Java bytecode, včetně několika nativních funkcí a garbage collectoru. V semestrální práci jsem ale neměl implementovanou ani základní dědičnost a některé další věci, proto poměrně špatné hodnocení. Šlo tady z mojí strany především o úsporu času. Přednášky probíhaly blokově mimo předem známý rozvrh, takže jsem neměl šanci stihnout všechny. Vedl je Claus Gittinger, autor Smalltalk/X, Němec, přednášky v Angličtině.

IT v době SaaS; 4 kredity; hodnocení: B - Předmět, kde se různě spekuluje o tom, co se stane s IT trhem na různých rovinách s ohledem na historii. Jako studenti jsme měli za úkol vytvořit dvě prezentace. V první šlo o zmapování historie (proč, kdo, co udělal) nějakého odvětví (např. hudební průmysl či v mém případě Strategie Google v oblasti operačních systémů) + přidání nějaké vize o budoucnosti. V druhém případě jsme měli přijít s nějakým business plánem (Generátor nativních obchodů pro Android). Občas docela zajímavé přednášky (i prezentace ostatních studentů a především následná diskuze). Mimochodem všechny studentské prezentace jsou dostupné na blogu Software v době SaaS. Přednášející se tady s námi rozloučil radou, ať necháme školy a jdeme dělat něco užitečného. :-)

ČVUT FIT

Informační bezpečnost; 2 kredity; hodnocení: A - Předmět, kde bylo studentům dáno za úkol vygenerovat určitý počet normostran na nějaké téma. Takové vidím na vejšce dost nerad. Témata prací se vybíraly metodou: kdo dřív přijde, ten téma dřív má. Výběr navíc probíhal na přednáškách, kam jsem nechodil, takže mi bylo přiděleno téma Behaviorální analýza síťového provozu. Téma, o kterém jsem při začátku psaní nic nevěděl (a při googlení jsem se dozvěděl, že se tím zabývá firma, ve které pracuji icon_lol.gif - tedy kolegové z jiného oddělení).

Návrh uživatelského rozhraní; 4 kredity; hodnocení: A - Říkalo se tu, jak správně navrhovat uživatelské rozhraní, jaké jsou časté chyby a jak je odhalovat. Podobný předmět jsem měl už na bakaláři. Během cvičení bylo možné získat extra body za provedení Nielsenovi heuristiky nějaké aplikace/webu - udělal jsem Google Calendar (dopadl dobře). Hlavním předmětem hodnocení (kromě zkoušky) byla semestrální práce, kde jsme prošli návrhem uživatelského rozhraní pěkně od začátku a tím správným způsobem. Začalo se od základní myšleny projektu, přes use cases, dále lo-fi a hi-fi prototypy, až po demo na cílové platformě. Použil jsem Android aplikaci, kterou jsem dělal minulý semestr a v podstatě jsem semestrální prací prošel v opačném směru (z návrhu vyplynulo jenom několik drobných změn, které jsem musel v cílové aplikaci předělat).

6. semestr (12.)

diplomová práce

Magisterská práce; 23 kreditů; hodnocení: B/A (obhájeno A) - Diplomovou práci jsem tentokrát zvolil ze školního systému, ačkoliv oponenta jsem měl externího z firmy GEM System a.s. (a zadání v podstatě pocházelo odtud). Nebudu nic dále rozebírat, vše je popsáno v práci samotné: Vyhodnocení a srovnání technologií pro servisně orientovanou architekturu

Na závěr

Škola

Uteklo to neuvěřitelně rychle. Ve 3 ráno vstaneš a zapíšeš se na vejšku. Po prvních nervózních krůčcích na Strahově se dostaneš do televize s lahví kořalky. Náhodou si zapíšeš J2EE kurz a najednou máš svojí první práci. Bum, jsi bakalář. Jedeš na Erasmus do Finska, máš novou práci v trochu větší firmě a najdeš si Španělku. Prásk, je z tebe inženýr.

vysokoškolský index

Super, takže teď se ze mě může stát jeden z těch klasických absolventů vejšky. Můžu hlásat, že vysoká škola byl nejlepší čas mého života a doporučovat všem současným studenům, ať si to řádně užijí. Tak dobrý časy to byly, ale tam vpředu toho čeká ještě mnohem víc a věřím, že lepšího.

Blog

Docela mě potěšilo, že mi občas někdo napsal mail nebo dokonce osobně oslovil stran mých článků o FEL: STM (ať už šlo o doplňující otázky nebo nějakou formu poděkování). Řekl bych, že jsem tý škole pomohl přitáhnout pár ztracených duší. icon_lol.gif

Mimochodem víte o tom, že tento blog je v podstatě má první větší aplikace, jakou jsem napsal v PHP? Od střední školy tedy prošla redesignem a překopáním, minimálně dvakrát. Pravděpodobně by neuškodila zase nějaká menší modernizace, ale to je otázka na dlouhé zimní večery.

Možná jste si všimli, že frekvence psaní mých článku značně poklesla. Ale zase sem občas něco napíše sestra ze svých cest, takže dobrý. icon_smile.gif Tenhle blog byl mým dobrým společníkem během střední školy, zůstal jím během vejšky a teď ho určitě nezahodím. Občas se tu objeví i nějaký článek ode mě.

2 komentáře

Neváhejte napsat k článku komentář

Nevyplňujte:

  1. 1
    Honza

    dforev<zavináč>gmailtečkacom

    Ahoj Tondo,
    jak bys subjektivně srovnal náročnost a přínosnost magistra na FITu a STMka na FELu? Co Ti dalo více zabrat?

    • Na komentář odpověděl(a) Antonín Daněk v komentáři #2
  2. 2
    Antonín Daněk

    danek<zavináč>antonindanektečkacz

    Ahoj,
    to je samozřejmě složité srovnání, vzhledem k tomu, že STMko na FELu je bakalář a magistr na FITu je magistr. :-)

    Asi mi dal víc zabrat bakalář a i jeho přínos byl větší. Důvod ale není kvalita školy, ale to že po střední škole má člověk těch znalostí prostě málo a dostane se mu první zkušenosti se zkouškovým obdobím a zápočtama. Na druhou stranu na bakaláři jsem udělal téměř absolutní většinu zkoušek na první pokus, kdežto na magisterském jsem několik zkoušek opakovat musel, jenom je na to člověk už tak nějak připravenej.

    Zkátka bakalář je takové zrychlení z nuly na sto. Magistr už z rozjetého vlaku na sto-šedesát.

    • Tento komentář je reakcí na příspěvek #1, který napsal(a) Honza