Chtěl jsem toto napsat jenom jako bleskovku, ale je to moc dlouhé. Nu co se dá dělat, tak pojďme na článek o mém papírovacím dnu.

Spíše sem jenom plácnu, co se dělo. Nemám sílu psát se s tím normálně.

• Ve dvě ráno jsem se pokusil usnout, ale jelikož jsem stejně měl ve 4 vstávat, nakonec jsem zbylý čas vyplnil Dr. Housem a spát nešel vůbec.
  
  
• Na Strahov jsem se dostal první lanovkou (v 9 hod.) a i přes mé obavy, byla fronta takřka nulová. Ve frontě jsem navázal kontakt s jedním stavařem (prvákem) z vyššího patra a také s dvěma studenty (holka, kluk) z vyšších ročníků, kteří budou víceméně moji sousedé. Kluk ob pár dveří, holka ještě s další holkou hned naproti.
  Mám tedy už klíče od koleje a můžu bydlet.
  Malé překvapení, bydlim hned u vchodu do koleje. Výhodu to má v tom, že se nemusim nikam plahočit. Co se týče nevýhod, zatím mě již zmíněný student vyššího ročníku upozorňoval na místní bzučák.

• Následoval přesun k FELu, kde jsem se setkal s AlenKou. Trochu jsme zaplakali nad kvalitami kolejí a šli jsme se mrknout k ní (Sinkuleho). Velikostně a výbavou to (se Strahovem) vyjde na stejno, ale maji tam nový nábytek, což dělá hodně. (Na fotce je samozřejmě fotografie Strahovského pokoje.)
  
  
• Potom jsem šel na pedagogické oddělení FEL. Zrovna tam zavírali (polední přestávka) a já se nějak zakecal s Jirkou - třeťákem co studuje jakousi informatiku (ten oboru už pro nové studenty neexistuje). Je to docela dobrej chlapík, všechno bere s humorem, žádnej geek. :) Na druhou stranu to ITák je, do Prahy jel krom vyřizování dokladů taky kvůli pohovoru na správce sítě. Asi od něj pokoupim nějaký učebnice.

• Přesunuli jsme se do studijního domu, kde nás čekala nemilá fronta na ČVUT_ISIC. První fronta byla před strojem na vydávání lístků, naštěstí tam měl Jirka kamaráda, takže tuhle jsem obešel. :) Potom lelkujeme asi 45 minut a soudíme, že si v klidu můžeme zatím skočit na FEL pro potvrzení o studiu. Odcházíme tedy. Luboš (s kamarádem), Pavel a Tomáš, které jsme tam potkali zůstali, protože si prozíravě vzali dostatek potvrzení u zápisu.
  
  
• Na studijním (vlastně je to pedagogické) šlo vše dobře a rychle, ale dva lidé před námi měly problémy. Studijní referentky mají zajímavý smysl pro humor, budu tam asi chodit častěji, jen tak se pobavit. :) Zatím pro vás ale nemám nic konkrétního, museli byste tam být.

• Když jsme se vrátili, výše zmínění spolužáci ze SPŠ byli stále na místě a pořád se ještě nedostali na řadu, přestože si lístek vzali o dobrou půl hodinu dříve. Bylo jasné, že nás čeká dlouhé čekání a nuda. Ale kde se vzala, tu se vzala - Anča. Jinak ještě předtím odešel Luboš udělat rozřazovací test a Jirka šel na pohovor. Taky jsem potkal Medyho, který mi sdělil, že čekal na průkaz 2 hodiny.
  
  
• Anča je studentkou třetího ročníku fakulty stavební a měla tu brigádu - měla nahánět čekající studenty, aby si šli sednout a popít čaj či kafe vedle do místnosti. Skoro všichni se jí (asi) báli, takže kromě nerozumějících cizinců jsme tam byli sami. Dost nám čekání ukrátila, dobře jsme pokecali. Její zaměstnankyně jí potom sice říkala, ať se věnuje taky někomu dalšímu, ale ukázalo se, že Janča si taky potřebuje ukrátit dlouhou chvíli. Jinak měla ještě tajný úkol: zjišťovat na co se studenti nejvíce ptají. :)
  
  
• To čekání bylo těžko popsatelný - hrůza. Aspoň by to byla hrůza, nesedět v klidu u čaje s Ančou a vedle mít možnost se zdarma připojit na internet. Ti co tam stáli museli být nervově na dně. :) Nakonec jsme si mysleli, že naše lístky přeskočili (skákalo to náhodně), tak jsme si vzali pro jistotu ještě další. Pak ale Pavel a Tomáš odešli pro svůj ISIC, což bylo znamení pro mě, že cca za půl hodiny se dostanu na řadu i já.
  Skutečně se tak stalo. Navíc se vrátil Jirka, ale já jeho lístek už dal Lubošovo kamarádovi. Nakonec ale taky všechno vyřídil, už nevim jak se mu to povedlo tak rychle.
  
  
• Chvíli jsem ještě zůstal a poslouchal výměnného studenta z Francie, kterého tam přivedl někdo od Anči (ale Jirka ho asi taky znal, už fakt nevim, potkal jsem dneska moc lidí).
  
  

Tip pro ty, kdo si pro ISIC teprve půjdou. Naklikejte si v pořadovém automatu, že jdete jenom pro obyčejnou lítačku - upřednostňují je, ale průkaz vám vystaví také. Proto jsme tam my, co jsme chtěli i průkaz, čekali snad 4 hodiny.

Jinak zaměstnankyně Anči nás párkrát fotila a říkala, že bude psát nějaký článek. Tak kdybyste mě, ČVUŤáci, náhodou někde objevili, tak řekněte. :) Mělo by to být něco tištěného.