Už skoro klasický, shrnující článek mého studia na ČVUT. Zkrácená verze pro ty, které podrobnosti nezajímají: pokračuji do posledního ročníku bakalářského studia.

Vezmu to hned z kraje pěkně po předmětech.

Předměty 3. semestru

Historie 1; hodnocení: zápočet

Na STM máme povinnost absolvovat za studium dva humanitní předměty. Jako jeden z nich jsem si zvolil právě historii a všemi doporučovaného pana Mgr. Romana Elnera. Toho jsem nakonec nedostal, místo něj naše semináře vedla PhDr. Milena Josefovičová, což se mi sice v prvních minutách moc nelíbilo, ale už po první hodině jsem věděl, že nebudu mít čeho litovat.

Tento předmět se dá pojmout ze strany studenta jako pouhý nástroj na získání dvou kreditů a na hodinách si za notebookem řešit jiné věci (přiznávám, že některé hodiny jsem tak také strávil, když hořel nějaký termín). Druhá možnost je poslouchat zajímavé povídání o historii od paní Josefovičové, anebo od někoho z prezentujících studentů.

Jelikož jsem chodil na průmyslovou školu, tak mě moderní historie potkala jen v rychlíku, takže jsem se dozvěděl hodně nového a na tento předmět jsem chodil rád - bylo to příjemné oživení studia techniky.

K získání zápočtu stačilo vyrobit prezentaci a ani není úplně nutné, abyste ji odprezentovali. Nicméně jak řekla sama paní Josefovičová, když už se s tím vyrábíme, je škoda to neprezentovat, protože to mnohdy jsou prezentování-hodné práce. Osobně jsem neprezentoval, nejspíš hlavně proto, že v našem kroužku nebyla o prezentace nouze (asi polovinu hodin vyplnily samotné prezentace, na které se někdo dobrovolně přihlásil), a tak jsem se raději věnoval jiným věcem.

Tématem mé prezentace byl Lavrentij Pavlovič Berija.

Diskrétní matematika; hodnocení: E

Aneb The Mighty One tohoto semestru. Předmět jsem udělal hodně s odřenými zády, především proto, že jsem málem nezískal zápočet.

Jeden z důvodů, proč se tak málem stalo, byla má absence na prvním semestrálním testu, během něhož jsem byl ve Francii a náhradní termín pro ty, kteří byli na školním kurzu, byl hned druhý den po návratu. Já jsem v tu dobu měl ještě mid-term test z angličtiny a po chvíli snažení o pochopení látky jsem zjistil, že se to prostě nemám šanci za den naučit. Musel jsem tedy jít v zápočtovém týdnu na opravu testu, který je určen především pro ty, kteří test sice psali, ale nedosáhli minima 10 bodů z 20. Tento opravný test už ale není žádná procházka růžovým sadem, cvičící patrně nejsou nadšení z neustálého opravování testů, a tak nechtějí dát hříšníkům, kteří se nenaučili na první test, druhou šanci zadarmo. Abych to neprotahoval, z opravného testu jsem získal 8 bodů, což znamenalo jediné, zápočet nedostanu. Nechtěl jsem se s tím ale smířit, už jen proto, že z druhého testu, který jsem psal v regulérním termínu, jsem získal 20/20. Napsal jsem nějaké maily a nakonec se podařilo v mém testu ještě ty dva body najít. Nutno dodat, že ten poslední mail, díky kterému jsem nakonec zápočet dostal, jsem už ani nechtěl posílat, protože se mi to zdálo beznadějné. Inu, jak zpíval M. Jackson v jedné písničce - mysli dvakrát, ale ne třikrát.

Diskrténí matematika je v mnohém úzce propojena s dalším celoprogramovým předmětem - Bezpečnost přenosu a zpracování dat (o tom později). Hlavní náplní je matematická indukce, řešení rekurentních rovnic, počítání modulo (sem by se dalo zařadit i louskání šifry RSA), počítání modulo s polynomy (sem by se zase dalo zařadit např. CRC) a v neposlední řadě práce s různými matematickými objekty, jako jsou např. grupy, monoidy či tělesa.

Kromě napsání dvou testů alespoň na 10/20 bylo třeba pro získání zápočtu vypracovat menší semestrální práci (či větší domácí úkol, chcete-li). Jednalo se o 3 na sebe navazující úlohy na dešifrování zprávy. Můžete se podívat na mou práci, s jak hezkými čísly se v ní počítalo. Bez Pythonu se moc daleko dostat nedalo, pokud jste si teda nestáhli automatického řešitele, který jeden student pro tuto semestrální práci naprogramoval.

Ačkoliv jsem zkoušku napsal na pouhých 52 bodů (minimum ze zkoušky je 50, ale na E potřebujete 60, přičemž po dosažení 50 bodů se vám přičítá bonus ze semestru, od kterého se ale odečítá minimum 20 bodů, potřebných pro zápočet), nepřipadala mi zvlášť obtížná. Samozřejmě nic jednoduchého to nebylo a nějaký ten den se tomu člověk věnovat musí, ale je to udělatelné. Ostatně i ty testy na cvičení jsou udělatelné, pokud je píšete v regulérním termínu a nemáte vyloženě špatného cvičícího.

Můj cvičící byl RNDr. Libor Nentvich, kterého vcelku výstižně někteří přirovnávají k Sheldonovi z TBBT. Je to zkrátka matematik tělem i duší. Sice se občas stávalo, že začal povídat o něčem, u čehož se člověk musel hodně snažit, aby našel nějakou souvislost s předmětem DMA, nicméně písemky si myslím opravuje vcelku dobře. Byl jsem s ním spokojen.

Anglický jazyk 2-2; hodnocení: C

S angličtinou jsem neměl dosud snad nikdy problémy, tento semestr jsem se ale trochu zapotil. Semináře vedla PhDr. Klímová Irena, nicméně nadšení Michala ohledně této osoby moc nesdílím. V minulosti jsem na ČVUT měl dva jiné cvičící (naposledy paní Procházkovou) a oba mi vyhovovali více. Paní Klímová mi přišla příliš středoškolská, zbytečně často zvyšovala hlas kvůli hloupostem a měla často chutě dávat akademické čtvrthodinky, na které ale nejsem moc zvědavý.

(Na fotografii je zrovna paní Procházková, která zde suplovala.)

Nenapsal jsem mid-term test o jeden bod, přitom jsem v testu měl hodně hloupých chyb, za které bych jinde dostal půl bod a prošel bych. To by mi ani tak nevadilo, kdybych si alespoň mohl zapsat opravu mid-termu a samotnou zkoušku na jeden den. Ptal jsem se, jestli mohu, nicméně když jsem potom dorazil, bylo mi řečeno, že to nejde. Jelikož jsem jel do Prahy jen kvůli tomuto, byl jsem opravdu nadšen, že jsem utratil 200,- za cestu jen proto, abych si na 5 minut sednul vedle paní Klímové, a po chvíli jsme zjistili, že mám v testu hloupé chyby.

Ale budiž, už to mám za sebou, v životě prostě potkáváte lidi, kteří se vám líbí víc a jiní zase tolik ne. Samotná zkouška už není takový problém. Písemku jsem napsal na B/C, ale po ústní části jsem dostal C. Prý umím gramatiku více než většina ostatních, ale to mluvení mi tolik nejde. Doposud jsem si myslel pravý opak, tak nevím.

Pro získání zápočtu bylo třeba udělat také jednu prezentaci. Má, na téma Database models, jde zde.

Profesionální komunikace; hodnocení: B (klasifikovaný zápočet)

Jeden poněkud odpočinkovější předmět, což si naštěstí uvědomoval i můj cvičící Ing. Radek Havlíček, Ph.D. Toho doporučuji všemi deseti, cvičení probíhají hodně formou diskuzí a často se i pobavíte - fotografie nechť je důkazem. Slyšel jsem, že s některými jinými cvičícími byl tento předmět docela o nervy.

Předmět měl sice přednášky, ale ta má se jaksi nekonala. Nicméně test na přednášce se dá stejně v pohodě napsat zcela na základě zdravého rozumu, ostatně jako většina toho, co se v tomto předmětu učí.

Kromě nepovinného testu na přednášce se píše ještě písemka na cvičení (na tu už je dobré si alespoň přečíst materiály, ale osobně jsem je začal číst 40 minut před písemkou a dopadlo to dobře) a nepovinně můžete odevzdat esej nebo odprezentovat nějaké téma. Nakonec jsem napsal cosi na téma Nejednoznačnost komunikace (úprava dokumentu se mi moc nelíbí, nicméně rozsah byl zadán v NS, a podle toho jsem také nastavil editor).

Bezpečnost v elektrotechnice 2; hodnocení: zápočet

Jedná se pouze o formalitu. Je třeba „přijít na jednu přednášku“ a „napsat test“. Uvozovky jsou zde na místě.

Zpracování digitální fotografie; hodnocení: A

Jeden z předmětů, ve kterém se v tomto semestru dal uplatnit umělecký duch (nebo se dalo zjistit, že žádného nemáte ).

Tento kurz si zapisují většinou až studenti 3. ročníku před státnicemi, nicméně mé oko přilákal už teď a docela jsem se na něj těšil. Před tím, než jsem prošel tímto kurzem, jsem nevěděl ani takový základ, jako např. co ovlivňuje hodnota ISO, což je docela smutné.

Polovina cvičení probíhala v ateliéru v Dejvicích (měli jsme trochu problém ho nalézt, ale povedlo se), což byla asi nejzábavnější část. Dostali jsme do rukou školní zrcadlovky (Nikon D60 nebo D3000) a (v našem případě) pod dohledem Petra Neugebauera jsme se učili s fotoaparáty pracovat a vytvořit většinou předem dané fotografie. V posledních hodinách v ateliéru jsme se vydali ven a zkoušeli fotografii architektury a poté fotografii reportážní.

Druhá část probíhala na Karlovo náměstí v budově G, o které mnozí studenti vůbec nevědí. Tady se konal základní kurz s programem Adobe Photoshop a i tady jsem se naučil několik nových věcí. Především pro mě byla novinka zpracování fotografie v RAW formátu.

Ačkoliv by tento předmět mohl vypadat jako odpočinkový důl na kredity, ve skutečnosti tomu tak není. Kromě toho, že pro získání zápočtu je třeba odevzdat alespoň 7 z 9 domácích úloh, musíte také napsat esej (má na téma Fotografie v informační době) a hlavně nafotit projekt o 10 fotografiích (můj projekt je posledních 10 fotografií v tomto albu), které musí splňovat určité požadavky. Pokud vás zajímá více, podívejte se na web předmětu. O rozsahu zkoušky od technické stránky fotografie, přes historickou a právní až po uměleckou ani nemluvě.

Přednášky vedl po technické stránce Prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc. a po umělecké Mgr. Roman Sejkot. Kromě nich se však objevili i hosté, z toho jednou JUDr. Petra Žikovská z PF UK, která přišla říci něco o autorském zákoně. Hodně přednášek bylo zajímavých, škoda, že jsem na návštěvu druhé části pana Hlaváče už neměl tolik času. Mimochodem Romana Sejkota doporučuji zkusit dát do Google, fotí poměrně zajímavé akty.

Ještě dodám, že k nafocení projektu bylo možné si vypůjčit, kromě již zmíněných fotoaparátů, také stativ a kalorimetrickou sondu pro kalibraci barev monitoru. Nejlepší projekty pak byly vystaveny (vlastně nejspíš ještě jsou vystaveny) na Karlově náměstí a konala se vernisáž s vínečkem a dalším občerstvením. Pokud vás zajímají vystavené fotografie, pak si je můžete prohlédnout zde (a pokud byste náhodou pochopili, proč první místo vyhrálo právě to, co vyhrálo, pak budu rád, když mi to vysvětlíte).

A úplně na závěr DIFu snad už jen to, že jsem byl s kurzem moc spokojen, i když některé hardcore zkouškové otázky bych klidně vynechal, stejně se to nikdo na úrovni pochopení nenaučí. Teď už jenom mít tu zrcadlovku doma.

Bezpečnost přenosu a zpracování dat; hodnocení: C

V tomto předmětu jsme nahlédli pod pokličku šifrám, hashům a podobným radostem. Předmět mě poměrně bavil, především pak laboratoře s Bc. Pavelem Buckem (ačkoliv nevím, jestli jsem oprávněn použít slovo především, když jsem nic jiného prakticky nenavštěvoval ). Každopádně tyto hodiny, které se konaly jednou za 14 dní, mi hodně pomohli k tomu, abych potom semestrální písemku i zkoušku zvládl s mnohem nižšími náklady na čas.

Z proseminářové písemky jsem získal jeden z nejlepších výsledků, takže jsem si mohl odnést i o něco lepší známku. Chtěl jsem ale mít zkouškové rychle za sebou, a tak jsem v prvním týdnu dělal hned tři zkoušky (z toho jedna právě tato), čili jsem neměl tolik času na učení.

Pokud někdo chtěl získat lepší známku, než na jakou měl nárok po součtu bodů (nebo pokud nedosáhl minima), mohl udělat nějakou bonusovou úlohu, což obvykle znamenalo dešifrovat nějakou šifru. Osobně nejsem takový masochista, abych kvůli písmenku v indexu plýtval životní energií.

Multimédia 1; hodnocení: A

Dostávám se k druhému předmětu, kde bylo možné projevit uměleckého ducha. Cvičení probíhala v Institutu intermedií, což je prostor v Dejvicích, kde se schází studenti FEL a FAMU a pracují na společných projektech.

Po prvním cvičení jsem o předmětu neměl valné mínění. Dozvěděli jsme se totiž, že si máme do příště sestavit týmy a vybrat si téma, na kterém budeme pracovat. Bál jsme se hlavně proto, že o týmové práci na FELu jsem zatím slyšel jen v takové podobě, že 1-2 lidé oddřeli všechno za ostatní. Pro zajímavost zmíním některá témata:

• Světelné a zvukové demo (vytvořit prostorový zvuk pro 7.1 soustavu, pěkně do toho zablikat či zakouřit, případně pustit i nějaké video)
  
  
• Video archiv (něco jako YouTube )
  
  
• Demo pro CAVE (CAVE je kostka, do které si stoupnete a jste obklopen třemi plátny + podlahou, na které je promítán 3D obraz).
  
  
• Stereoskopické video (video s dvěma kamerami)
  
  
• DVD pro PR FEL (nějaký projekt pro oddělení FELu pro práci s veřejností)

Proběhla menší domluva po mailech a nakonec jsme dali s dalšími čtyřmi lidmi dohromady tým, s kterým jsme chtěli zkusit stereoskopické video aneb hrátky s dvěma kamerami. Šéfem jsem se nakonec tak nějak stal já, nicméně naštěstí jsme se sešli s dobrými lidmi, takže despotická ruka nebyla třeba.

Na tomhle předmětu se mi ze začátku nelíbilo, že nebylo moc jasné, co se po nás chce, a tak jsem se bál, aby náhodou nakonec někdo neřekl: „Hm, takhle jsme si to nepředstavovali, zápočet nedáme.“ Dostali jsme totiž jen hodně obecné zadání, měli jsme prostudovat problematiku, dále byly definovány nějaké kontrolní body a na konci semestru jsme měli přijít s hotovým projektem a jeho prezentací. Že by nás někdo nějak vedl na cvičeních, to také nehrozilo, protože jsme byli v podstatě jen na prvním a druhém a dále už nebylo povinné nikam chodit. Srazy týmu už byly jen na nás. Pouze bylo třeba udělat rezervaci na kamery či střižnu, když jsme je potřebovali.

Nakonec ale vše dopadlo dobře. Pročetli jsme jednu chytrou knížku o stereo videu (v angličtině, v cz nic není), sepsali poměrně rozsáhlou rešerši, něco natočili, udělali prezentaci a bylo to.

Ještě k té prezentaci. K prezentaci jsem se upsal, že ji udělám sám, ale když jsem dorazil onoho dne do IIM, docela jsem se lekl. Plátno přes celou stěnu, záznam kamerami, mluvení na mikrofon - na to člověk není úplně běžně zvyklý. Jeden den dokonce přijelo Ocko.tv, dodnes nevím, jestli to už běželo, či co.

Na MM1 bylo dobré hlavně to, že se člověk dostal do kontaktu se spoustou featurek, jako jsou např. stereo-kamery (i když improvizované), CAVE, stereoskopický display, pasivní i aktivní projekce stereo videa a animací, či samotná stage, kde se dá s trochou programování hýbat se světly, foukat dým a hrát do toho prostorovým zvukem.

Abych nezapomněl, na cvičení jsem měl Ing. Zdeňka Trávníčka a přednášky vedl Ing. Roman Berka, Ph.D. Oba dva byli většinou po ruce, když člověk něco potřeboval, takže supr.

Na závěr k předmětu Multimedia 1 ještě soubory, které jsme nakonec odevzdávali. Samotný video projekt nepřikládám, každý kanál má 1,5 GB (mimochodem celá složka MM1, kterou mám na externím disku, má 60 GB) - ostatně není moc o co stát, po umělecké stránce jsme nic nevyrobili, jenom jsme experimentovali.

• Závěrečná zpráva
• Abstrakt na web
• Prezentace

Tvorba uživatelských rozhraní; hodnocení: D

Tvora je pouze oficiální název, ve skutečnosti se jedná o Testování uživatelských rozhraní - předmět, který mě těžce nebavil.

Sice chápu, že dnes UX hodně letí, aby se daly vymáčknout peníze i z retardovaných opic, které by jinak produkt nebyly schopny používat, ale každopádně to je něco, co já dělat nechci.

Myslím, že když vám řeknu: použitelnost, přístupnost - tak si dokážete celkem věrně udělat obrázek, o čem tento předmět byl.

Na cvičení jsem měl Ing. Filipa Hanzla - toho snad doporučit mohu.

Na začátku jsme si museli zvolit nějakou aplikaci, kterou budeme testovat a okolo které se bude točit naše semestrální práce. Nějaké aplikace byly před-připravené, ostatní si mohli zvolit něco svého. Já jsem testoval Google Wave - práce zde - ale není v ní nic zajímavého (+ některé testy jsou vymyšlené).

Tvorba webových aplikací 2; hodnocení: C

Jeden z povinně volitelných předmětů, který někteří spolužáci vzdávali. Programuje se tu totiž v J2EE a tam se na rozdíl od PHP nedá až tolik cosi bastlit (resp. při tom hodně primitivním použití dá, ale to nikdo nedělá).

Určitou měrou mě Enterprise Java nadchla, protože přecejen v těch profesionály navrženými frameworky se dá programovat pěkně čistě.

Jako semestrální práci jsem si zvolil diskusní fórum. Nic zajímavého, ale na objevování jazyka stačí.

Na závěr

Pokud byste chtěli vidět více fotografií, odkazuji vás na Facebook. Mělo by se dát prohlédnout i bez registrace na Facebooku nebo se třeba můžete podívat do Tomášovo článku o Keg Fun, což je akce, která se nedávno na Strahově konala. Facebook fotogalerie:

• 4. semestr - debordelizace
• Noční Strahov
• Y33DIF - Zpracování digitální fotografie
• Multimédia 1 - stereo video a jiné
• Francie - Valmenier - Valloire (2010)

Na příští semestr jsem si kromě jiného zapsal tzv. SIčka, dva spojené předměty, které jsou určeny SW inženýrům. Programování mě zkrátka baví víc než grafika. Můžete se také podívat na celý můj rozvrh na zimní semestr 3. ročníku. Teď mě ještě čeká zvolit nějaký smysluplný semestrální projekt, na který bych mohl následně navázat bakalářskou prací, nějaký nápad?

Poznámka na konec. Letos jsem dal všechny zkoušky na první pokus, zatím mi tedy čistý štít kazí jediné DSA z minulého semestru. Ze zapsaných 40 kreditů jsem získal 36. Nedokončil jsem Vývoj aplikací v prostředí .NET, čehož trochu lituji, ale posuďte sami, že jsem toho měl během semestru i tak docela dost a předem jsem věděl, že když budu potřebovat trochu odlehčení, tak nepovinný .NET půjde jako první pryč.