Chybějící Kousek Zápisník Antonína Daňka

• Tagy
• Archiv
• O blogu
• Galerie
• Blog
• Knihy

Linux – systém souborů

Správné pochopení systému soborů je důležitý základ, potřebný k úspěšnému ovládání operačního systému. To neplatí jenom pro Linux, ale i Windows či MAC.

Systém souborů ve Windows pro srovnání

Většina lidí si to ani neuvědomuje, protože Windows používá denně naprosto automatizovaně, ale systém souborů ve Windows je značně nelogický.

Pevné disky a další úložné prostory jsou připojovány pod písmena, např. C: D:. To ještě není nic zvláštního, ačkoliv to, že jednotlivé disky nemají žádný společný nadřazený bod pro mně divné je.

Co je ale hodně zvláštní, je nejvyšší bod ve Windows. Nejnadřazenějším bodem ve Windows je totiž Plocha, což je dost směšné. Plocha ve skutečnosti není nic jiného, než složka umístěná na systémovém disku někde v uživatelské složce. Nejvyšší bod v mém PC je tedy C:\Users\Touny\Desktop. To je naprostá hloupost, protože žádné data, kromě těch co mám na ploše, nemám zanořené pod C:\UsersTouny\Desktop\... .

Samotný systém je vypreparován téměř výhradně do složky Windows na systémovém disku. Na jiných místech se pak pro větší nepřehlednost nachází několik skrytých systémových souborů.

Systém souborů v Linuxu

V první řadě je nutné si uvědomit, že v Linuxu je všechno soubor. Máte „zástupce“ - je to soubor typu symbolic link, máte adresář – je to soubor typu adresář, proces je soubor typu proces atd.

Nejvyšším bodem v Linuxu je / <- lomítko. Říká se mu také root neboli kořen či kořenový adresář. Root je také pojmenování pro administrátora neboli vlastníka systému. V hackerské hantýrce se používá výraz dobýt root, což je ekvivalentní pro absolutní zmocnění se počítače.

Všechny další adresáře se od tohoto nejvyššího bodu odvíjejí, systém soborů Linuxu je tedy naprosto logický. Např. domovské adresáře uživatelů se nachází v /home v mém případě tedy /home/touny (plocha je v /home/touny/Desktop atd.)

Disky se v Linuxu dají připojit kamkoliv. Tedy můžete si např. nějaký oddíl připojit přímo do /home/uzivatel a obsah disku se „objeví“ v tomto adresáři. Při instalaci je bezpodmínečně nutný pouze jeden oddíl, který je při každém spuštění systému automaticky připojen do již zmíněného kořenu, tedy /. Eventuelně se ještě jeden menší oddíl připojuje do /swap jako rozšiřující modul pro operační paměť.

Adresáře v Linuxu a jejich význam

• /bin – V tomto adresáři jsou programy (obvykle v binární podobě), které se dají spouštět.
  
  
• /sbin – Ne úplně běžně používaný adresář, protože jeho účel je obdobný s tím předešlým. Rozdíl je v tom, že programy v tomto adresáři je nutné spouštět jako supra-uživatel.
  
  
• /boot – Adresář sloužící ke startování systému. Obsahuje mimo jiné jádro (kernel), obvykle s názvem vmlinuz. Je zde také zavaděč, v mém případě grub (v adresáři grub).
  
  
• /cdrom – Symbolický odkaz na CD mechaniku. V případě vložení CD se zde objeví jeho obsah. V Ubuntu se mechaniky připojují do /media/cdrom0 (1,2,...)
  
  
• /dev – Obsahuje virtuální soubory, reprezentující váš hardware.
  
  
• /etc – Konfigurační soubory.
  
  
• /home – Každý uživatel zde má vytvořený osobní adresář, jehož je vlastník.
  
  
• /initrd.img – Symbolický odkaz na data, nutná pro nabootování Linuxu.
  
  
• /lib – Knihovny pro programy.
  
  
• /lost+found – Poškozené soubory, které se systém pokusil obnovit.
  
  
• /media – Sem jsou v Ubuntu mountovány disky, mechaniky i USB úložiště (např. /media/hda nebo /media/floopy0). Pro tyto účely se dříve používal spíše adresář /mnt.
  
  
• /mnt – Mnt = zkratka od slova mount. Používá se pro připojování různých úložných prostor.
  
  
• /opt – Přidaný software třetích stran, který není součástí systému. Mám zde například LAMPP.
  
  
• /proc – V tomto adresáři jsou soubory reprezentující procesy. Mají nulovou velikost, tváří se jako by byly právě vytvořeny a jsou pouze pro čtení.
  
  
• /root – Toto je domovský adresář administrátora. Dalo by se vytknout, že tento adresář by se měl nacházet v adresáři /home. Na druhou stranu root je trochu jiný kalibr než obyčejný uživatel a zaslouží si tak vlastní adresář v rootu, aby v /home zbytečně nedráždil uživatele.
  
  
• /srv – Konfigurační soubory sítě.
  
  
• /sys – Přípojný bod užívaný jádrem Linuxu při práci s hardwarem. Zkrátka takový pracovní bod jádra.
  
  
• /tmp – Dočasné soubory.
  
  
• /usr – Místo pro sdílené soubory. Různé programy či dokumentaci.
  
  
• /var – Sem jsou ukládány často se měnící soubory jako např. logy či zdroje programu, na kterém zrovna pracujete.
  
  
• /vmlinuz – Symbolický odkaz na soubory jádra, použité při bootování.
  
  
• /swap – Přípojné místo pro swapovací oddíl disku. Měl by být dvojnásobně větší než paměť RAM.

08.11 /2007 - 21:39 Linux, Ubuntu 12 komentářů (přečteno: 7726x)

Související články:

• 07.07 /2009 - 19:13 - Jak na virtuální systém? VirtualBox nebo VMware?
• 25.08 /2008 - 18:46 - Konfigurujeme a instalujeme Fedoru k obrazu svému
• 26.04 /2008 - 12:42 - Nové Ubuntu 8.04 “Hardy Heron” i na mém PC
• 27.01 /2008 - 00:53 - Jazyk Unixů - efektivní používání Linuxu - 1. díl
• 25.11 /2007 - 16:09 - Windows Vista z pohledu uživatele Ubuntu

Nenechte si ujít

Nejkvalitnější komentář

Zaujal vás tento článek? Nezapomeňte, že je ve vaší moci ukázat stovkám dalších lidí, že tento článek se vám libí. Stačí kliknout na následující tlačítko.

Chcete být upozorňován(a) na nové texty? Pak si přidejte do své RSS čtečky zdroj pro články, bleskovy nebo komentáře a buďte tak informování o všem novém.

Neváhejte napsat k článku komentář (Co je to komentář ?), pokud máte k danému tématu co říci.

Jméno:
E-mail:
Web:

Text komentáře:

Prosím odpovězte na následující otázku (do formuláře zadejte pouze písmeno).

Jakou z následujících věcí by si vybral robot?
a) štěně b) kytičku od svého milého c) pečlivě naformátovaný soubor

Nápověda: Zkuste možnost c (ale uznám vám i b).

Ochrana proti spamu: