Semestr se se semestrem sešel a já mám zase jeden takový za sebou. Nakonec se ziskem 27 kreditů, o tři jsem letos přišel, ale není to velký problém - o tom níže.

Ještě než začnu…

Zvolil jsem si program Web a multimedia

Jak možná víte, zvolil jsem si program Web a multimedia. Dodnes si nejsem 100% jist, jestli to byla správná volba. Ale to je spíše způsobeno tím, že v poslední době mi občas začíná vadit neustálé vysedávání u počítače a raději bych šel chovat lamy. Z programu také vyplývá skladba předmětů. Pokud si člověk nechtěl zapisovat více jak 30 kreditů, vycházela mu volba vlastně jen u jednoho povinně volitelného předmětu, zbytek byl vcelku určen.

záznamy přednášek

Ještě než začnu s jednotlivými předměty, chtěl bych předeslat to, že trojice pátečních (ranních) přednášek se nahrávala. Pokud by snad měl někdo zájem, můžete se podívat na přednášky Databázových systémů, Počítačových sítí nebo Datových struktur a algoritmů. Neručím za stálost tohoto odkazu. Zatím byly přednášky zveřejněny s tím, že kdokoliv je dostatečně zvrhlý, aby se na ně dívat, ten tu možnost má. Je možné, že se časem přesunou pod heslo.

Osobně záznamy přednášek považuji za dobrý nápad, ale mají své nevýhody.

• + Člověk většinou nemá vůli vstát v pátek ráno na přednášku, takže toto je jediná možnost si jí poslechnout / vidět.
  
  
• + U některých předmětů je pozorné shlédnutí přednášek dostačující ke zvládnutí zkoušky.
  
  
• + Doma si člověk pustí přednášku v klidu, s úmyslem se něco naučit, a opravdu dává pozor. Osobně na přednášce se toho dost prokecá se spolužáky.
  
  
• + Dá se řídit tok informací. Pokud ztrácíte pozornost, můžete si přednášejícího pauznout nebo přetočit. Naopak pokud jste dostatečně nabuzeni, můžete si pustit více přednášek v kuse.
  
  
• - Člověka trochu svádí se na ty přednášky podívat, když už jsou k dispozici, ačkoliv ze slidů samotných (a dalších textových informací) by se to naučil třeba i lépe a hlavně rychleji.
  
  
• +- U některých předmětů se dívat vyplatilo, u jiných ne. Např. Počítačové sítě a částečně i Databázové systémy byly ty předměty, kde stačilo kouknout na přednášky a mohli jste jít na zkoušku. U jiných to ale byla ztráta času (Datové struktury a algoritmy).

Předměty 3. semestru

Anglický jazyk 2-1

Angličtina, zápočet jsem dostal. Co víc říct? Snad jen, že jsem si úplně zapomněl zapsat na další semestr poslední díl, ale naštěstí mi to spolužák relativně včas připomněl a ještě jsem se stihl přihlásit k cvičící, která je prý dobrá.

Na cvičení jsem měl pani Procházkovou, jejíž styl výuky mi vyhovoval. Na začátku se udělaly naše prezentace, pak se rozebíral článek, následovala gramatika a ve zbylém čase případně nějaké cvičení. Z jiných hodin jsem slyšel, že to dělali nějak jinak, a pak vůbec nestíhali prezentace.

Databázové systémy; hodnocení: B

Jeden z těch zajímavějších předmětů. Náplní nebyl jen jazyk SQL, ale i relační algebra a správný návrh konceptuálního a relačního modelu.

Významnou částí hodnocení byl semestrální projekt, který spočíval v navržení databáze, naplnění daty (nepříjemná a nudná část) a pokrytí množiny dotazů (valná většina toho, co se dá pomocí SQL udělat). Pokud se nedohodlo jinak, pracovalo se nad databází Oracle. Člověk zvyklý na mySQL je z Oracle nejdříve naštvaný, protože se SQL jednotlivých databází částečně liší. Osobně jsem ale skončil ve stavu, kde se mi více zamlouvá Oracle.

Téma semestrální práce jsem zvolil e-shop. Především proto, že jsem jej chtěl programovat jako semestrální práci i v dalším předmětu, a tak se mi návrh databáze hodil.

Pokud student měl dost bodů za semestrální práci a z semestrální písemky, zkouška byla skoro jen formalita a nástroj pro zlepšení známky. Původně jsem dostal C, ale všiml jsem si, že my byly špatně přičteny body ze semestru, což mi následně pohnulo známkou k lepšímu.

Na cvičení jsem si zvolil Ing. Martina Hrivňáka, Ph.D., člověka který pracuje v Unicornu (společnost vlastnící vlastní školu - Unicorn College). Byl jsem s ním spokojený, některé složitější části dobře vysvětlil, ale jak už to tak na FELu bývá, nakonec si to člověk stejně musel pořádně vyzkoušet / naučit sám.

Multimediální a grafické aplikace; hodnocení: B

Jeden z předmětů charakterizující můj program. Kdo čtete tento blog pravidelně, tak víte, že hodnocení spočívalo především v odevzdání čtyř prací: úprava bitmapy, vektorizace bitmapy, 3D model a DTP dokument (ve stejném článku).

Předmět mě bavil, hlavně 3D modelování. Nicméně dělat 3D model je hodně jak znalostně, tak časově náročná věc a momentálně bych se označil spíše za začátečníka. Každopádně mě modelování zaujalo natolik, že něco týkající se 3D modelování si dávám na seznam možných bakalářských prací.

Jak na cvičení, tak na přednášky jsem měl Ing. Lukáše Bařinku. Grafice, zdá se, rozumí hodně do šířky, takže ohledně jeho výkladů jenom spokojenost.

Už ne tak spokojený jsem byl s obsahem zkoušky. Ta byla letos poprvé a příprava na ní byla symbolem velkého googlení, protože materiály skoro žádné nebyly. Šel jsem na úplně první termín, který jsem nakonec udělal přesně na hranici minima. Udělala nás to asi jedna třetina.

Přednášky týkající se přímo MGA byly hádám pouze z jedné poloviny. Potom k nám chodili různí externisté z firem. Některé byly hodně zajímavé, jiné ne a některé zase hodně připomínaly propagační akci dané firmy.

Z těch zajímavých to byla např. přednáška UPP, která se zabývá filmovými speciálními efekty a post-produkcí. Můžete si představit, že v dnešní době, kdy byste film natočený bez zeleného plátna asi hledali hodně těžko, mají hodně zajímavé práce. Nicméně nebyla to přednáška, kde by se člověk dozvěděl, jak něco udělat. Spíše to byla taková přednáška pro zajímavost, co všechno udělat jde. Viděli jsme několik ukázek ze zákulisí, a to i filmů, které ještě nejsou v kinech.

Úplně nejlepší ale byla patrně přednáška od 2K Czech, která stojí za legendární Mafií a momentálně pracuje hlavně na Mafii II. Náhlédli jsme do zákulisí tvorby grafiky pro Mafii II i herního enginu. Nebyla to ale jen ukázka toho, na co se můžeme těšit (ale opravdu máme na co ), ale dozvěděli jsme se i jak některé věci v 2K dělají.

Programování v jazyku C/C++; hodnocení: neukončeno

Dostávám se k předmětu, který je pro můj program povinně volitelný a já jej nakonec nedokončil. O tom, že předmět vzdám jsem začal uvažovat už někdy v půlce semestru a jak se blížil čas, kdy bych měl začít pracovat na semestrální práci, byl jsem si tím čím dál tím jistější.

Progtest! Všichni kdo prošli Cčkem na FELu to slovo mají zaryté hluboko v paměti. Jedná se o systém na odevzdávání zdrojových kódu v C (a snad ho plánují i pro Javu?). Systém má webové rozhraní, kam se člověk přihlásí, vybere úlohu, kterou právě vypracoval a nahraje jí na server. Ten mu jí za pár vteřin opraví = zjistí, zda program jde zkompilovat, zda správně pracujete s paměti, zda vrací správně výsledky jak pro ukázkové hodnoty, tak pro náhodně vygenerované (dost rozsáhlé testy) apod. Nemusím vám asi říkat, kolik nervů člověk zničí během psaní nějakého zbytečného kódu, u kterého si je jist, že je správně, ale Progtest neúprosně nesouhlasí (neřekne vám ani pro jaký vstup nefunguje, takže chyby se hledají někdy opravdu těžko).

Progtest je většinou studentů nenáviděný, ale cvičící a přednášející díky němu nemají vůbec žádnou práci s opravováním. Tedy Ing. L. Vagner patrně musel řešit hodně e-mailů (jenom ode mě jich byla pěkná řádka), ale „cvičení“ probíhalo tak, že jsme přišli do školy, kde byla cvičícím provedena docházka, načež nám otevřel progtestové testy a tím to pro něj v podstatě haslo. Doma Progtest, na cvičení Progtest, nic než Progtest.

S Progtestem jsem strávil pěknou řádku hodin, čehož dost lituji. Měl jsem něco málo přes 20 bodů, ale získal bych i více (jak říkám, od půlky semestru jsem už začínal tušit, že předmět vzdám, tak jsem se Progtestu tolik nevěnoval). Nicméně i těch 20 bodů by mi s velkou pravděpodobností stačilo na úspěšno ukončení předmětu, kdybych odevzdal semestrální práci, za kterou se dalo získat až 50 bodů (50 bodů je zároveň dolní hranice Ečka).

Proč že jsem to tedy předmět neudělal? Měl jsem velké oči ohledně volby semestrální práce. Vždycky chci dělat něco alespoň trochu užitečného, než abych dělal nějakou hloupost, která hned po odevzdání letí do koše, a proto jsem zvolil individuální semestrální práci. Domluvil jsem se s tátou na programu, který by se jim hodil v práci. Nemá smysl tu popisovat konkrétně, o co jde. Zkráceně generování profilů studní a důležité bylo především to, že by program byl s GUI a uměl generovat nějaký použitelný, tisknutelný formát (např. PDF).

Jenže ve škole se nic takového neučí. Tam je to jen samý Progtest, hraní si s bitíky a výstup do příkazové řádky. Částečně tento přístup odsuzuji a částečně ho chápu. Člověk se tam musí pořádně naučit základy, pointry apod., ale určitě bych na tom nestavěl kompletně celý předmět. My jsme nesměli používat ani např. STL. Sečteno podtrženo, pro úspěšné naprogramování mnou zvolené semestrální práce, bych se musel naučit tuny věcí, o kterých jsem ve škole neslyšel ani ň a já mám taky jenom jedny nervy a životní čas.

Jenom pro jasnost. Po zvolení semestrální práce a určitém datu už zadání nelze měnit (hlavní důvod toho, že jsem předmět neudělal - musel jsme volit v době, kdy jsem neměl šanci odhadnout, jestli onu věc za pár měsíců budu schopen zvládnout).

Aby moje pouť C++ na FELu nebyla úplně zbytečná, rozhodl jsem se zveřejnit ty úlohy, které jsem měl tu smůlu udělat. Snad tím pana Vagnera moc nenaštvu. Pokud je za názvem nějakého souboru se zdrojákem napsáno FAKE100, znamená to, že: Buď úloha neprošla na 100%, ale nějaké body jsem dostal. Nebo prošla na 100%, ale pouze nějakým podvodem Progtestu a úloha tedy ve skutečnosti není úplně správná. Myslím, že jsou tam tři takové soubory.

Archiv se všemi mnou vypracovanými úlohami na předmět Y36PJC stahujte zde. Následuje seznam úloh, aby je našel Google. Zadání je vždy ve stejnojmenném textovém souboru vedle.

• DU01 - Písemné násobení
• DU01 - Průsečíky úseček (FAKE100)
• DU01 - Zobrazení pletiva
• DU02 - Existence dne
• DU02 - Parametru trojúhelníku
• DU03 - Kalendář
• DU03 - Komprimace RLE (FAKE100)
• DU03 - Znaky dělitelnosti
• DU04 - Zpracování XML
• DU05 - Unikátní čísla II
• DU05 - Výpočet mediánu
• DU06 - Výpočet determinantu (FAKE100)
• DU09 - Vyhledávání binárním půlením
• SU01 - Generátor šachovnice
• SU02 - Poloha obdélníku
• SU04 - Inverze malých a velkých písmen

Počítačové sítě; hodnocení: B

Předmět, který měl zajímavé přednášky (asi hlavně díky přednášejícímu [Ing. Jan Kubr]), ale také své deprimující části. To, co mi lezlo na nervy, byly především programátorské úlohy resp. úloha. Tu první - TCP Karla - jsem udělal ještě alespoň s nějakou chutí. Tu druhou úlohu, kterou jsem já nazval stavění TCPka nad UDPčkem (museli jsme zajišťovat potvrzování paketů v aplikační vrstvě), jsem dělal naopak s patřičnou nechutí. Mohlo za to asi hlavně místy dost nejasné zadání a také to, že se jednalo o pro mě poměrně nesmyslnou úlohu (jak říkám, dost nerad dělám něco zbytečného). Udělal jsem tedy jen nutné minimum a dostal tak 0 bodů (vlastně jsem 1 bod dostal, ale to byla jen dobrota mého cvičícího).

Cvičení v sítích nebyly. Konalo se pouze „laboratorní cvičení“, kam stačilo přijít dvakrát za semestr a nakonfigurovat dvě úlohy (zapojení Linux a Cisco sítě). Úloha se dělala ve dvojicích a my ji udělali během jedné hodiny, takže jsme podruhé už ani nepřišli (i když jsme nedostali plný počet bodů, někde nám nefungovalo DNSko). Body se dále v semestru získávaly za již zmíněné programátorské úlohy a ze dvou písemek na proseminářích. První písemku na začátku semestru, která se týkala pouze adresace v sítích (výpočet rozsahů adres, masek apod.) jsem zbytečně úplně zkazil, takže jsem za ní měl 0 bodů. Na druhé jsem už dostal skoro plný počet.

Na zkoušku jsem šel po tom, co jsem neudělal první pokus zkoušky z Datových struktur a algoritmů (má první zkouška neudělaná na první pokus), takže jsem se učil poměrně intenzivně (nepočítal jsem, že DSA budou problém a naopak PSI jsem považoval za nejtěžší zkoušku - už jen proto, že jsem si nenesl moc bodů ze semestru). Podíval jsem se tedy na všechny přednášky ze záznamu a ze zkoušky pak odešel se ztrátou jediného bodu. Přitom můj termín udělalo asi 50% lidí, což není tak hrozné, ale ani úplně jednoduché to nebylo.

Dále jsem pro vás přepsal pár vtipných „historek“ z přednášek pana Kubra.

Tvorba webových aplikací 1; hodnocení: A

Jediný předmět, u kterého jsem chtěl dostat hezkou známku, už jen z principu. Šel jsem na předtermín ještě před Vánoci, a to v době, kdy jsem ještě ani neměl odevzdanou semestrální práci. U písemné zkoušky jsem ztratil jen nějaký ten bodík (už si přesně nepamatuji), ale protože jsem nevěděl, kolik bodů vlastně potřebuji (neměl jsem ještě body za tu semestrálku), tak jsem šel k ústní zkoušce. Stejně jako ve většině ostatních předmětů se i tady snaží studenty od ústní zkoušky spíše odrazovat. Když k ní chcete, musíte „vsadit“ pár bodů.

Ústní zkouška nebyla zrovna zadarmo. Nečekal jsem moc těžké otázky a když jsem dostal „Abstraktní vrstvy databáze“, tak jsem jen nechápavě koukal, protože jsem ani nevěděl, co se po mně chce. Ta otázka mi ani neseděla do předmětu TW1. Pak jsem se ale ještě přeptal a zjistil, že se po mně chce abstrakce od konkrétní databáze v PHP aplikaci. To se se řeší přes Factory návrhový vzor a už jsem věděl. Takže jsem naznačil implementaci, řekl jak to funguje a nakreslil UMLko. Pak jsem ještě dostal otázku na návrhový vzor Singleton, a musel jsem nakreslit UML tohoto vzoru + ho spojit s tím Factory. To už jsem musel uvařit na místě, protože ve slidech to není.

Nicméně povedlo se. Jen bylo trochu zvláštní, že na otázku kolik bodů potřebuji, jsem nemohl jednoznačně odpovědět, protože jsem prostě chtěl co nejvíc. Maximum jsem nedostal, nicméně když se po odevzdání semestrální práce všechno sečetlo, měl jsem snad víc bodů, než udává tabulka hodnocení.

Pokud jde o semestrální práci, rozhodl jsem se naučit něco nového, protože přecejen PHP už nějaký ten pátek používám. Chtěl jsem tedy zkusit Zend Framework Kromě Zendu jsem použil také JavaScript framework jQuery (pouze minimálně) a CSS framework Blueprint (pouze na typografii).

Nechtějte po mně zdrojové kódy. Jednak mi zabralo dost času pochopit ZF, takže e-shop rozhodně není v produkční verzi a jednak jsem jej od začátku nemínil jako open source.

Datové struktury a algoritmy; hodnocení: C

Tento předmět jsem považoval (z pověstí, jaký tento předmět předcházejí) za nejtěžší tohoto semestru. Na cvičení jsem si ale zapsal výborného Ing. Jiřího Chludila a DSAčka se pro mě staly spíš oblíbeným předmětem. Trochu nepříjemné bylo, že se každý druhý týden psal mintest, takže se člověk musel pořád něco učit. Nicméně to probíhalo většinou v nějaké mezeře tentýž den mezi cvičeními (resp. později místo Progtestu na Cčku ).

Z písemek se dalo dohromady získat max. 48 bodů a nějaké body také za aktivitu. Nějaké tyto body navíc jsem získal. Pamatuji si, že jeden mám za vysvětlení Radix sortu, o kterém jsem při příchodu na cvičení ani nevěděl, že existuje. Během cvičení jsem si ho vygooglil, pochopil a pak šel ukázat. Pak si ještě pamatuji, že jsem nějaké body získat za důkaz, že dvojitá exponenciála roste rychleji než faktoriál.

Ze cvičení jsem si nakonec odnášel 45 bodů, což byl jeden z nejlepších výsledků v mém kroužku, obsah DSAček mě vcelku bavil, takže zkoušky jsem se vůbec nebál. To jsem ještě nevěděl, že jí udělám až na třetí pokus.

Nenávidím zaškrtávací testy! Pamatuji si, jak nám jeden „profesor“ na střední škole říkal, že testem dokáže nejvěrohodněji zjistit, jak na tom třída znalostně je. Já testy považuji za snad nejhorší možnou formu testu čehokoliv. Napomáhají lidem, kteří problematice nerozumí a naopak ty znalé znevýhodňuje (statisticky je lepší, pokud si nejste 100% jisti, nad zaškrtávanou možností vůbec nepřemýšlet a už vůbec možnost měnit). Ještě chápu, když se jimi ověřuje znalost dopravních předpisů, kde se nepředpokládá, že jim budoucí řidiči opravdu dobře rozumí, ale na vysoké škole je vidím opravdu hodně nerad.

Nedávám to za vinu zkoušejícím. Jak jsem zjistil, oni také většinou testy nemají v lásce. Problém celkem vystihnul pan Olšák pod článkem Michala.

„My všichni jsme ve vleku idiotského rozhodnutí vlády a ministerstva, že namísto dřívějších 10 procent populace bude mít vysokou školu 40 procent. Nějak jim nedošlo, že ne všichni na to mají.“

Univerzity jsou nuceny přijímat velké množství studentů, ale počet vyučujících / zkoušejících zůstává jaksi stejný. Nedá se to stíhat a mohutnost množiny vystudovaných lidí se stejně příliš nezmění - místo u přijímaček jsou vyhozeni u nějaké zkoušky. Jediný rozdíl je v tom, že zaškrtávacími testy projde i někdo, kdo by neměl (protože měl(a) štěstí), a naopak někdo jiný neprojde jen proto, že mu není dána možnost napsat svou vlastní odpověď.

Když jsem šel po třetí na zkoušku z DSA, test už u mě netestovat mé znalosti probírané látky. Je to stejné, jako byste si udělali vícekrát IQ test. Ten test pak už neměří vaše IQ, jen schopnost udělat IQ test.

U tohoto předmětu se zkouška skládá ze dvou částí. Z rozstřelu a velké písemky. Velká písemka není povinná. Po absolvování rozstřelu musí mít student >= 50 bodů (tuhle podmínku jsem neměl problém splnit) a musí mít správně 2/3 testu. První pokus jsem neudělal o dvě otázky (což je hodně z celkového počtu pouze 12 otázek). Druhý pokus nejdříve dopadl ještě hůře, nicméně nakonec mi 2/3 unikly o jednu otázku (v zadání byla neuvěřitelná nejednoznačnost, dalo se odpovědět více způsoby a člověk se musel jít hádat a obhájit si to).

Před druhým i třetím pokusem se konalo na Strahově (a také jedna konzultace s cvičícím) „doučování“. Tím je myšleno, že se sešli lidi, co ještě DSAčka nedali a navzájem si vysvětlili, čemu nerozumí. Na doučování před 2. pokusem jsem se, ještě s Barčou, dostavil. Sice jsem tam toho víc řekl, než jsem se naučil, ale přecejen mi dvě věci, které jsem nechápal, někdo vysvětlil. Docela mě pobavil po druhém pokusu jeden spolužák, který se měl ptal, jestli jsem zkoušku udělal. Řekl jsem že ne a on pronesl něco jako: „Jakto? Vždyť si to včera uměl.“

Na třetí pokus jsem šel s tím, že to umím dobře, jenom musím pořádně číst zadání. Mé znalosti se mezi jednotlivými pokusy takřka neprohlubovaly. Mám totiž tak velký odpor k opakovanému se učení čehokoliv, že se vždycky snažím naučit dostatečně už napoprvé. Rozstřel jsem udělal nejdříve s dvěma chybami. Pak se jedna chyba ukázala jako chyba na straně tvůrce testu, takže pouze jedna a o té bych se ještě i hádal.

Samozřejmě jsem pokračoval k velké písemce. Po tom utrpení jsem se chtěl minimálně podívat. Nicméně počítal jsem s tím, že když už se k normální písemce dostanu, tak DSA ukončím alespoň za B. Nestalo se tak, ukončil jsem za C, písemku jsem evidentně zkazil. Nicméně když nad tím zpětně přemýšlím, tak mi přijde, že jsem těch bodů dostal až moc málo, jakoby se snad ztratil jeden můj papír. Na místě jsem to totiž vůbec neřešil, byl jsem rád, že to mám za sebou a neměl sílu se o něčem hádat. Vím, že první otázku jsem pořádně nevěděl, ale ostatní bych měl mít všechny.

Tělesná výchova

Jako tělesnou výchovu jsem si letos experimentálně zapsal golf. Kdykoliv jsem to v semestru někomu řekl, vyvolávalo to úsměv.

Chodil jsem na něj spolu s Alčou. Dopadlo to tak, že jsme golf oba dost flákali a když jsme se sešli na stejné hodině, ještě jsme ho prokecali. Osobně jsem tam byl asi na 50% hodin.

Golf se konal ve vnitřní hale, kde byl cvičný drive a pole na tréning patování. Také tu byly simulátory, ale k těm jsme se nějak nedostali.

A poznatky?

• Ačkoliv to moc nevypadá, po hodině na drivu se člověk docela zapotí.
• Byl to příjemný, odpočinkový tělocvik.
• Zas taková zábava to v hale není, z toho asi také má 50% účast.
• Je docela těžké se do míčku správně trefit + správnou silou - jedná se o technický sport.

Zimní kurz

Zápočet za zimní kurz jsem si sice už dopředu zajistil, nicméně jedu až v březnu. Konkrétně do Francie - Valmenier - Valloire: už jsem tam jednou byl, je to tam supr a těšim se.

A co jinak?

Škola mě začíná místy dost unavovat. Hlavní ránu mi tenhle semestr dalo Cčko a následně DSAčka. Ale i všechny ty školní práce mi daly docela zabrat.

Začínám pociťovat, že bych si měl najít práci. ITáci z mého okolí ji většinou mají, ale já jsem hrozně línej.

Dále už jen fotografie.

A co dál? Rozvrh na 4. semestr

Rozvrh na další semestr už samozřejmě sestavený mám. Tentokrát se mi nepovedl tak, jako tento semestr (skoro jenom jeden den cvičení). Ale není se čemu divit, když jsem si na tento semestr zapsal 40 kreditů (možná něco zruším v prvních dvou týdnech, ale chtěl bych teď trochu máknout, abych měl poslední rok volnější). Nejdříve se mi podařilo natlačit cvičení do dvou dnů, ale asi bych se z toho zbláznil. Jeden den jsem totiž měl cvičení střídavě v Dejvicích a na Karlově Náměstí a jeden den bych tak třeba 5x musel přejíždět. To prostě nejde, nehledě na to, že za 15 minut se z Karláku do Dejvic nedá dostat, takže bych celý semestr všude chodil pozdě.

Nakonec jsem tedy vytvořil kompromisní rozvrh ve třech dnech, ale bohužel pak jsem byl upozorněn na onu již zmíněnou angličtinu a samozřejmě v té době jsem byl rád, že tam vůbec nějaká místa jsou a nemohl jsem si moc vybírat. Takže momentálně mi angličtina blokuje pondělí, což se mi moc nelíbí. Možná si jí pokusím přesunout, možná tam zůstanu, protože na tom samým cviku je zapsaný Michal (spolužák ze SŠ), tak můžeme zavzpomínat na časy s paní Šinknerovou.

Můj rozvrh na 4. semestr (2. letní).