Poslední prezentace mých prací v rámci předmětu multimediální a grafické aplikace.

Poslední dvě práce už spojím do jednoho článku. První zabrala desítky hodin, a sice tvorba 3D modelu v Blenderu (bylo možno použít jakýkoliv jiný program dle libosti). Nutno dodat, že programy pro 3D modelování zpravidla nejsou intuitivně použitelné, jako tomu je u bitmapových editorů, ke kterým je možné bez jakýchkoliv znalostí přijít a něco více či méně podřadného vyrobit. Také jsou mezi jednotlivými programy obvykle velké rozdíly, takže není možné snadno mezi jednotlivými přecházet.

Když jsem začal modelovat, neměl jsem s Blenderem žádné zkušenosti. Hodně mi při modelování pomohl spolužák Pavel ze střední školy. Ten si s Blenderem hrál / hraje už hodně dlouho a jeho schopnost odpovídat na mé otázky se moc hodila.

Druhá práce - práce v programu na sázení textu - zabrala času méně. I když v mém případě to opět bylo několik hodin. Tvořil jsem si totiž nějaké nové rendery 3D modelu a hlavně než dorazila myšlenka, co a jak vůbec udělat, nějaký čas to zabralo. Původně jsem měl v plánu udělat plakát ve Photoshopu. Chtěl jsem si ale vyzkoušet práci s DTP programem a i můj cvičící Ing. Lukáš Bařinka to doporučoval. Nakonec jsem se tedy rozhodl pro článek.

Poslední práce měla zahrnovat výtvory z - pokud možno - všech předešlých prací. Tedy upravenou bitmapu, zvektorizovaný obrázek i 3D model.

Modelování v programu Blender

Výsledek práce:

Výchozí soubory:

Nemodeloval jsem podle bitmapy, ale podle reálného modelu (rozměry jsem odměřoval).

Zdrojové soubory:

• notebook.blend

Pro úplnost je třeba rozbalit do adresáře se souborem notebook.blend tyto textury: textury.zip.

Postup modelování:

Otevřel jsem nový projekt v programu Blender. V první řadě jsem si odměřil rozměry notebooku a zvolil jsem si jeden čtverec sítě jako 1cm (při určitém přiblížení). Také jsem si připravil pracovní prostředí - rozdělil okna na nárys, půdorys, bokorys a obecný 3D pohled. Poté jsem použil krychli, která už v projektu byla. Přizpůsobil jsem ji rozměrům dolní části (těla) notebooku.

K horní části notebooku jsem přichytil 3D kurzor (shift + S). V edit módu jsem potom přidal na povrch těla plochy, kterým jsem upravil velikost, popřípadě extrudoval (E).

Hrany těchto ploch mi posloužili mimo jiné jako vodící pro přidání potřebných řezů do těla. To jsem udělal pomocí nástroje Loop cut ( K). Poté jsem příslušné části extrudoval do těla notebooku, vymazal přebytečné stěny a vytvořil tak prohlubně pro klávesy.

Na notebooku jsou kromě multimediálních tlačítek pouze dva tvary kláves. Ostatní se liší maximálně délkou (velikostí). Tyto klávesy jsem si tedy vytvořil jako samostatné objekty a poté je umístil prostřednictvím 3D kurzoru (shift + S).

Na klávesy jsem použil modifikátor Subsurf, pro získání oblejšího tvaru. Pomocí Loop cut jsem zaoblení upravil.

Klávesy jsem duplikoval (shift + D) a rozmisťoval, popř. měnil jejich velikost. Při rozmisťování (G) bylo užitečné omezení pohybu pouze na určité osy (X,Y,Z).

Obdobným způsobem, jako při tvorbě otvorů pro klávesy, jsem vytvořil také otvory pro tlačítka "myši" a vytvořil jsem také touchpad.

Pokračoval jsem vytvořením prohloubenin pro porty notebooku a také vytvořením pantů na LCD. Opět posloužil nástroj extrudování (E).

Při tvorbě otvorů pro chladič pomohl vícenásobný Loop cut (počet řezů se zvětšuje kolečkem myši).

LCD jsem vytvořil stejně jako tělo na základě primitiva krychle. Její umístění jsem provedl prostřednictvím 3D kurzoru (shift + S). Při tvorbě LCD jsem nepoužil žádné nové nástroje oproti tělu. Stejně jako při tvorbě těla byl užitečným nástrojem "hromadný označovač" (B), který umí při zapnuté průhlednosti označovat všechny body v rovině označení.

Po vytvoření základního modelu jsem si označil jednotlivé části notebooku, pro které jsem měl připravené textury. Tyto části jsem oddělil do samostatných objektů (P), aby jim bylo možné přidělit textury zvlášť.

Textury jsem měl připravené s alfa kanálem ve formátu PNG. V Blenderu jsem tedy aktivoval jeho rozpoznání. Takto jsem osadil texturami všechny připravené prohlubně na porty.

S výsledkem rozpoznání alfa kanálu jsem nebyl zcela spokojen, a tak jsem při umisťování loga ThinkPad použil alfa masku.

Na internetu jsem našel "texturu" Lenovo klávesnice, a tak jsem se rozhodl ji pro můj 3D model použít. Její přesné umístění jsem dosáhnul pomocí UV mappingu

U jednotlivých materiálu jsem se snažil upravit nastavení odlesku, tvrdosti světla, shaderů apod.

Následovala práce se světly a kamerou. Nápomocné byly především globální manipulátory (pro manipulaci se světly a kamerou). U kamery jsem kromě jiného používal fly mode (shift + F). Víko notebooku (LCD) jsem otevíral podle potřeby umístěním 3D kurzoru do kloubu notebooku a nastavením pivotu na 3D kurzor.

Později jsem zjistil, že má být model umístěn na podložce, proto jsem jednu vyrobil. Také jsem domodeloval napájecí zdroj. Přívodní kabel jsem vytvořil pomocí Bezierovi křivky. Stranou jsem si udělal Bezierovu kružnici, u které jsem si nastavil krátké jméno. Toto jméno jsem poté u křivky zadal jako BevOb v editing záložce (F9).

DTP (článek)

Stejně jako u předchozích prací, i tady bylo povinné vytvořit tutoriál. V tomto případě se nemělo jednat o popis toho, co jsem jak udělal, ale popis stylů, rozměrů, pozicí atd. aby podle tutoriálu bylo možné práci rekonstruovat. Nicméně to není nic moc zajímavého, takže dávám k dispozici pouze výsledek jako obrázek a zdrojový soubor pro Scribus. Práci publikuju pouze jako obrázek úmyslně, protože použitý článek není můj a nechci vytvářet duplicitní (kradený) obsah - viz. patička v DTP článku.

Výsledek práce:

Zdrojové soubory:

• zdrojový soubor pro Scribus