Jestli máte v plánu koupit si vlastní doménu a platit sdílený hosting, je vhodné si přečíst tento článek. Dozvíte se jak tento proces probíhá, co všechno potřebujete, podle čeho hosting vybírat a jakou zvolit doménu.

Co potřebujete pro vedení serveru pod doménou druhého řádu ?

Server

Máte tři možnosti. Zaplatit si určitý výpočetní výkon na sdíleném serveru, což ve většině případů stačí. Zaplatit si dedikovaný server jen pro sebe, což je vhodné pro projekty s více než velkým traffikem. Třetí možností je použít svůj vlastní server. Poslední možnost je spíše pro extrémní případy. Určitě se vám to nevyplatí, pokud plánujete jako server použít nějaký starý stroj. Uvědomte si že elektřina za 24 hodin chodu PC není zrovna levná záležitost, stejně tak připojení k internetu a navíc je třeba mít veřejnou IP adresu a umět nastavit Apache popř. nějaký mail server atd. - dle požadavků. Samozřejmě v jistých extrémních případech je nutné mít vlastní server, který můžete dokonale přizpůsobit svým požadavkům.

5 náležitostí, které je třeba sledovat při výběru hostingu

• Reference Zjistěte si jak jsou spokojení současní uživatelé. Spokojený zákazník je nejlepší ukazatel kvality. Diskuze o určitém hostingu bude nejlepší hledat přímo na Google přes klíčové fráze jako je „nazev_hostingu hodnocení" nebo „nazev_hostingu reference". Další možností je použít vyhledávání nějakého fóra, doporučuji např. Interforum na Intervalu. Také můžete informace hledat na serverech jako je hostingy.cz, ale dovolil bych si pochybovat o jejich objektivitě, viz. reklamy.
• Podporované služby a další parametry Ano, tak to je asi nejdůležitější - co od hostingu požadujete. Tyto informace získáte přímo na domovských stránkách poskytovatele hostingu. Kromě toho, zda je požadovaná služba podporována je dobré si také zjistit její omezení a rozsah. U mySQL je to např. počet dotazů, u diskového prostoru jeho velikost. V mém případě byla také rozhodující možnost užití htaccess a modrewrite (kvůli coolURI). Všímejte si také počtu mailových schránek, doménového koše, antispamu, četnost zálohování, počet domén třetího řádu, funkčnost jak domény s www tak i bez apod.
• Dostupnost Dostupnost do jisté míry souvisí s referencemi, protože často nedostupný server by si určitě nikdo nevychvaloval. Je dobré zjistit, zda je určitá dostupnost garantována. Dobré je také vědět, jestli má serverhoster zajištěnou dodávku elektrické energie dvěma nezávislými napájecími zdroji a stejně tak i připojení k internetu by nemělo záviset na jedné lince.
• Velký X Malý poskytovatel Preferuji menší firmy. U těch větších je sice šance nižší ceny, ale to stejně platí jen do určité úrovně (zbytek peněz navíc jde do kapsy vlastníkovi). U menšího poskytovatele máte většinou zaručenou rychlou odpověď helpdesku a také vstřícnost. V tomto ohledu je můj Onebit skvělý. Pamatuji si, že jsem měl problém s fcí. mail (chyba byla na mé straně). Onebit mi vstřícně poradil, napsal mi jak to má být správně. Výhodou menších firem je také v tom, že nemají tak vytížené servery. Viděl jsem případ kdy spolužák čekal 5 minut než se mu načetl webový mail klient (Hosting u Banánu). Samozřejmě že to byla nějaká špička a není tomu tak pořád, ale já jsem u Onebitu ještě nezaznamenal nějaké kolísání.
• Cena Pro mnohé je asi hlavním ukazatelem cena. Samozřejmě si dejte pozor aby odpovídala koupeným službám. Nenechte se zlákat nízkou cenou, pravděpodobně to bude na úkor dostupnosti či rychlosti.

Já jsem si svůj hosting vybral podle výsledků soutěže Křišťálová Lupa a následným kompromisem mezi výše zmíněnými body. Rozhodující však bylo, že Onebit nabízí vše co potřebuji, navíc se nejedná o velkou firmu s desítkami serverů a také má dobré reference.

Doménu

Doménu si můžete koupit u registrátora domén. Doména je mnohdy dražší než pronájem samotného serveru a v podstatě se nejedná o nic jiného, než o záznam na DNS serveru. Nemusíte se bát, že byste si museli koupit někde server a pak jinde doménu, kterou byste pak na server museli nasměrovat. Většina poskytovatelů sdílených hostingů jsou zároveň i registrátory domén nebo jsou s nějakým ve spolupráci.

Co se týče výběru tld, nejčastěji to nejspíš bude cz. Můžete však zvolit i levnější eu či některou z generických domén jako je info nebo name. Jsou i domény, u kterých jsou jisté pravidla pro jejich obsah, ale ani to není předmětem tohoto článku, a proto vás odkážu na Wiki.

Nezbývá než ověřit, zda je vámi požadovaná doména druhého řádu volná. To uděláte buď tak, že zkusíte onu doménu navštívit, ale spolehlivější je použít nějaký mechanizmus, přímo kontrolující DNS záznamy. Většina poskytovatelů domén a hostingů mají tyto testery na svých stránkách, jeden je například na stránkách mého hostingu - nahoře je formulář.

Vše je zautomatizováno

Při koupi domény a sdíleného hostingu se projevuje redukce společenského života výpočetní technikou. V mém případě jsem totiž k získání domény nemusel namáhat své hlasivky a to ani přes telefon. Prostě jsem šel na domovskou stránku Onebit, ověřil zda je mnou požadovaná doména volná a potom si jí prostřednictvím formuláře objednal spolu s hostingem.

Pokud máte bankovní účet, tak už jenom odešlete peníze až vám přijde výzva na e-mail. Já ho nemám, takže jsem si přecijen nějaký ten kontakt s lidskými bytosti užil. Bylo to na pobočce České pošty, kde se o mě ochotně postarala zdejší pracovnice a dokonce mi vyplnila složenku v místech kde jsem neměl jasno. Sice jsem přes poštu posílal doporučené balíky na dobírku, přijímal je a platil složenky, ale nikdy jsem přes ní nepřeváděl peníze na účet, takže jsem měl problém se správným napsáním bankovního čísla, které bylo na výzvě v jiném tvaru než bylo požadováno na složence. Asi jsem měl štěstí, protože co jsem tak slyšel, pracovníci České pošty většinou nechávají nám amatérům zaplatit daň za všechny ty odeslané e-maily.

Podpora

Komentář Wistara pod tímto článkem mě motivoval, abych sem umístil svůj dealerský odkaz. Pokud si chcete registrovat hosting u Onebitu a zcela vědomě mě tím podpořit, registrujte se přes tento odkaz:

::: ONEbit.cz :::

Nic tím neztratíte, já dostanu slevu na hosting, Děkuji