Maturitní ples je úspěšně za mnou a vracejí se na něj pozitivní reakce (snad ne jen ze slušnosti :) ) Zajímá vás více? Čtěte dál. Článek obsahuje také video z natáčení ve škole a slide-show s autentickou písničkou z půlnočního překvapení.

Omluvte zvýšený počet smailíků, ale tenhle report bez nich napsat prostě nejde.

Něco málo úvodem k organizaci plesu

Pověstný klid před bouří se nekonal. Bouře totiž vypukla dva dny pře samotným plesem a už neustala.

Jakožto třída plná kluků jsme samozřejmě většinu věcí zařizovali poněkud hekticky v posledních chvílích. Všemu nepomohl ani fakt, že jak organizací, tak realizací se zaobíralo jenom pár lidí. Ostatně o tom jsem se zmiňoval už v článku Maturitní ples - co to obnáší?.

Co se tý aktivity týče, nejdříve jsem si myslel, že jsme prostě banda líných průmyslováků. To byl ale, zdá se, chybný názor. Zjistil jsem totiž, že u mnohých mých známých z gymnázií je situace úplně stejná.

Druhý objev tkvěl v tom, že je vlastně všechno v pořádku. Tedy to, že maturák nezajímá každého je v pořádku. Neshody studentů ve třídě, kde jsou všichni na stejné společenské úrovni, se totiž dost těžko řeší. Ano, vždycky je někdo, kdo má jistou autoritu mezi ostatními, ale určitě ne absolutní. Proto se musí v případě zájmu velkého počtu lidí vše řešit demokraticky hlasováním (A jak známo, tim se nedá nic vyřešit. ) Tedy pokud toto čtete, zařizujete ples a stěžujete si na pasivitu spolužáků, vězte že to je ta schůdnější alternativa co se postoje třídy k maturáku týče.

Něco souborů, týkajících se našeho plesu

• Program + seznam sponzorů - autor Antonín Daněk.
• Půlnoční noviny - autor též Antonín Daněk.
• E4A Outro song, jež byl součástí půlnočního překvapení - autor Filip Kesely, též Kesy.
• Návrh na maturitní trička - autor též Kesy.
• Mraveneček - autor Maxim Turbulenc. Písnička, kterou jsem měl při nástupu. (snad vám klucí nevadí, že tady zveřejňuju vaší písničku )

Den před ...

Nutno říci, že asi dva týdny před plesem jsem měl nervy tam, kam všichni chodí pěšky. Téměř nic nebylo zařízeno, večer jsem usínal se silným zpožděním, protože jsem přemýšlel, co všechno se ještě musí udělat. Ráno jsem chodil do školy s TODO listem, který se mi stejně většinou nepodařilo úplně splnit.

Navzdory tomu, den před plesem už jsem byl klidnější. Nástup byl sice vyzkoušen pouze jednou a půlnočko ani jednou, ale ostatní věci už byly vyřešeny nebo se měly záhy vyřešit.

Den D

8:00 - 12:00

Ráno ještě většina lidí naklusala do školy opravit známky. To už je holt úskalí špatně zvoleného data konání - doba uzavírání pololetních známek opravdu není vhodná. Ostatně svojí naprosto zbytečnou čtyrku z naprosto zbytečného předmětu dávám na svědomí maturáku, nicméně vůbec nelituji času, který jsem do něj investoval. Není to předmět, z kterého mě čeká maturita.

Já sám jsem ještě ten den psal dvě písemné práce. Jak to dopadlo zjistím zítra, až dostanu vysvědčení.

S češtinářkou jsme si domluvili náhradu na jiný den a i z čtvrté hodiny jsme byli propuštění předčasně, takže jsme se dali do příprav. Začali jsme nosit z naší laboratoře vše potřebné pro maturitní ples do DK Metropol. Modrý salónek se začínal rychle plnit, a jelikož většina těch, co ráno nešla do školy už byla taky na místě, přesun proběhnul rychle.

12:00 - 15:00

Ještě před obědem jsem volal do La-St Dance, abych se ujistil, že máme zajištěné předtančení. Několik dní zpět mi totiž neodpověděli na e-mail a člověk nikdy neví. Poté se všichni rozprchli po svém nebo zůstali na místě a pokuřovali vodní dýmku. Já, ještě s Kesym, mikkem, Milanem a Kivanem, jsme se po obědě vydali do oblíbené hospody všech studentů SPŠ České Budějovice - do Velblouda. Tady jsme za konzumace Kofoly či piva shlédli slide-show (by Tomáš Kápl) a animace (by Filip Kesely), které později běžely na plese.

Z Velblouda jsem se jal domů pro oblek a snažil se stihnout domluveny sraz ve 14:00, kdy se mělo začít zkoušet půlnočko a následně nástup (ve 14:00 měl být totiž zpřístupněn parket a tím i celý sál).

Samozřejmě to vyšlo o hodinku později, ale stejně se ukázalo, že tvůrce půlnočka se vydal již před dvěma hodinama kamsi pro tombolu a navíc nezvedá telefon.

Detaily se řešily na plné obrátky, ale bylo tu i několik znepokojujících záležitostí. Například to, že jsme doposud neměli šerpy. Šárka (jediná maturantka) nikde. Informace pro moderátora nikde. Čísla na stolech nikde.

15:00 - 17:00

Po třetí hodině se už několik osob přesunulo do sálu a začalo s poznáváním terénu. Já už v té době měl v oku i zákulisí, včetně jedné pěkné násady na hrábě, již jsem chtěl použít na rozmotání koberce.

Mimochodem v této době jsme se také pokoušeli o řádné smotání koberce, ale nevyhnuli jsme se mírnému torpédovitému vzhledu.

Rozmístění stolů a schodů u pódia se samozřejmě třikrát měnilo, a teď si zpětně vzpomínám, že to vlastně nakonec bylo jinak, než se domluvilo. Kesy nás mezi tím bavil svými vystoupeními z Cimrmanovských her. „Ale té lípy se nevzdáááám !"

Mezi tím už dorazil Luboš, jinak znám jako vládce půlnoci (Jj, protože vymýšlel půlnočko. Vy se ve světě neztratíte!), takže se začalo cvičit. Bylo to velmi zdlouhavé, ale přesto jsme to nacvičili jenom teoreticky, resp. i prakticky ale jen první část. Chtělo to pořádně všem říct průběh celýho půlnočka, protože co jsem tak zjistil, ne všichni to věděli, a proto to taky dopadlo tak jak to dopadlo. (Né že by to dopadlo špatně. Ale dopadlo to ... jinak. )

Mezi tím se dopisovala data pro moderátora, což se dosti nestíhalo (vzhledem k nízké zodpovědnosti jistého člověka). Nakonec jsem na to vlítnul se svým mocným prstokladem, jež využívá ke psaní všech deseti prstů (ale pouze 16 kláves ). Přesto k dopsání došlo až někdy v 6 hodin (odhaduju).

Stoly už byly očíslované, a tak jsme je osadily také programy, seznamy sponzorů a reklamními letáky. Dokonce i šerpy byly touto dobou již na místě.

To se ale nedalo říci o Šárce či oněch informací pro moderátora. Také se mi nelíbilo, že kameraman (který měl přinést video z natáčení ve třídě) a fotograf, ještě nedorazili (slibovali příchod před začátkem, aby zastihli přípravy). Za to Variant (naše kapela) už na místě byla a začala rozestavovat zvukotechniku.

My jsme se jali do vedlejší restaurace na večeři.

17:00 - 19:00

Po večeři jsme si už začali uvědomovat, že maturák se blíží, a tak se mnozí začali posilovat alkoholem.

Chtěli jsme ještě vyzkoušet nástup a upravit písničku tak, aby nám změny muziky líp pasovaly do změn pohybu. Bohužel notebook byl obsazen již zmíněným člověkem, který zde dopisoval informace pro moderátora, takže to nebylo možné. Nakonec jsme tedy nechali na nástup původní písničku ze zkoušky - Bittersweet Symphony. Říkejte, že je to ohraný, ale dle mého názoru zas ne tak moc. Navíc měl nástup úspěch, takže nasrat.

Nástup jsme tedy vůbec nezkoušeli a to také proto, že nám do sálu začali chodit předčasně lidi. Nepomohlo ani připojení notebooku na projektor a zobrazení obrovského nápisu: Kdo tady nemá co dělat, tak ven !!

Co se týče toho nástupu, tak snad ještě pár informací. Zkoušeli jsme ho pouze jednou a to dva dny před plesem. Ještě si vzpomínám, jak jsem se spolužákem Kákym projednával choreografii. Já říkal, že to musíme sfouknout za takový tři zkoušky, on to viděl na čtyři. Inu jak je vidět, klucí šikovný z průmyslovky na to jednou kouknou a znaj. Co se týče zkoušky samotné, tak přes počáteční (očekávaný) chaos a po odfiltrování jistých samozvaných slabých článků v organizaci už to šlo dobře.

Nutno dodat, že jsem si doma zapomněl boty. Takže jsem doufal, že rodinka mi je přiveze ještě před začátkem (zatímco jsem po Metropolu běhal v zimních bufech). Což se nakonec povedlo neb přijeli na sedmou i s botkama.

Něco málo před sedmou dorazil i Jakub s datama pro moderátora Palkoviče, kterej je profesionálně proškrtal. Vzhledem k času, jaký měl na přípravu se docela divim, že nedělal chyby.

Přišli také předtanečníci z La-St Dance Team (na web raději nekoukat, není ani zdánlivě úměrný jejich tanečnímu umění). Mimochodem slečna měla sukýnku proklatě vysoko. Ukázal jsem jim tedy kde se můžou převléknout a pořešili jsem společně se zvukařem jejich písničky.

Těžko říct, co všechno se v těchhle chvílích řešilo, bylo toho zkrátka moc. S moderátorem jsme domluvili začátek na opožděných 19:40, protože ještě nedorazilo hodně lidí.

19:00 - 00:00

Ples byl uveden. Abych řekl pravdu, tak ani nevím, co vlastně moderátor říkal. V tuhle chvíli jsem měl v hlavě úplně prázdno. Uvidím na videozáznamu.

Za chvíli se už po parketě proháněli tanečníci z La-St Dance a předváděli latinsko-americké tance. Objednávání předtančení, to je taky kapitola sama pro sebe. Původně to měl být úplně někdo jiný a toho, co jsem nakonec objednal jsem se trošku bál. Bylo to ale naštěstí způsobeno jenom tím, že mam tendenci hodnotit lidi podle jejich webů. Zkrátka podali velmi dobrý výkon. Náš kameraman to zhodnotil slovy: „Já myslim, že pěkná slečna na předtančení." A to skutečně byla.

Během předtančení jsme se už formovali u vstupu do sálu a v tuhle chvíli probíhal náš trénink nástupu. Tedy jenom teoreticky, ale přece. Zástupami maturantů se ozýval: „Nejdřív jdeme do těch sedmistupů, pak se jako otočíme a jdeme zpět, že jo ?" Nakonec se nástup vydařil. Maminka dokonce říkala, že byla dojatá, ale to asi bylo tou písničkou.

Následovalo šerpování, na které jsem se před maturákem dost těšil a už vůbec jsem z něj neměl strach. No a tady se opět potvrdilo, že čeho se člověk bojí před akcí - to proběhne v pořádku, čeho ne - to se zkazí. Teda nebylo to žádný fiasko, až na to že se mi nějak rozhýbaly mimický svaly a já s tim nemohl nic dělat.

Šerpy byly poněkud dlouhé. Naštěstí tu byla Lucie, která toho večera opíchala asi pět maturantů (tedy jejich šerpy), takže tomu trochu pomohla. Po ošerpování se ještě promítalo video natočené ve škole. To mělo hodně kladných ohlasů a myslím, že se povedlo. Ostatně koukněte se sami.

Potom ještě Šárka s Radimem pronesli proslov, kterej měl teda pár much a několik masařek, ale to zaniklo.

Následoval tanec s rodiči a kantory. Tady se dostávám k druhý věci, z který nemám moc radost. Totiž nezatancoval jsem si s profesorkou Šinknerovou, kterou máme na angličtinu. A co je horší, netancoval s ní žádný maturant - jak jsem se dozvěděl později. Mám sice nějaký výmluvy proč se tak stalo resp. nestalo, ale měl jsem se víc snažit. Jinak to ale bylo tak, jak mělo. Babička mě dost překvapila svou vitalitou.

Dále bylo na programu vystoupení XiXaos Drums. Jeden z aktérů (mám za to, že dokonce ten hlavní) byl náš profesor na praxi. Bubnovali jako diví, jenom jsme je měli dát trochu později do programu a vystoupení mohlo být rázem doplněno skákajícími lidmi na parketě.

Poté byl dán prostor naší kapele. Parket byl zaplněný a to i přes poměrně nízký počet pozvaných lidí. Teď už jsem si začínal užívat svůj ples. Původně jsem měl v plánu celý večer pít jen a pouze Jacka Danielse (na nic jiného mě nebylo možno pozvat), ale zkazil jsem si to později večer, když mi bylo po cestě na parket do rukou vhozeno Malibu. I další věc, které jsem se před plesem bál, dopadla velmi dobře. Totiž že nebudu mít s kým lítat po parketě. Nakonec to ale dopadlo dobře, naopak jsem slíbil více tanců, než jsem byl schopen zrealizovat. Tímto se omlouvám Renatě (ze SPŠ) a Mišuli (servírka v Jack baru) - ale ta si na to stejně asi nepamatuje.

Po tanečních výkonech přišli break-beaťáci. Byl jsem zrovna u stolu rodičů a najednou se kolem nás prohnalo asi 40 dětí. Vůbec jsem netušil, co to má znamenat, ale už za chvíli jsem pochopil, že to jsou ti breakaři. Po nich následoval biker Bigi - ten se hodně líbil.

Vystoupení bylo proloženo kapelou a další byla na řadě barmanská show. Klucí to nakonec docela dobře rozjeli. Měl jsem to štěstí, že jsem v době začátku byl zrovna úplně vepředu sálu, takže jsem i během show byl úplně vepředu. Díky tomu jsem měl možnost ochutnat i jiný koktejl než jen ten co byl připraven pro maturanty. Mimochodem, někteří maturanti si stěžovali, že se na ně nedostalo ani z těch koktejlů, co pro ně byly určeny - a to jsem jich objednal o 10 víc, navíc zdarma. Musíte se trošku snažit klucí.

Také se losovaly hlavní ceny tomboly. Musím přiznat, že některý ty věci bych si sám rád vzal. Bylo tam například prase domácí, které obstarala Šárka. (Šárka přišla na ples dost na čas - a s ní dva nosiči s prasetem.) Dále pokojová židle, poukazy na vyhlídkový let nad ČB, vrtačka, aku šroubovák, pikniková sada nebo pytle s 50kg obilí. (Jeden vyhrál náááhodou Ing. Hrůza, ale nakonec si ho stejně neodnesl. )

Nakonec tedy půlnoční překvapení. Byl tam nadějný začátek, kdy technici jako jsem já, Kesy, Luboš a Kivan zapojili obvod složený ze součástek, jež reprezentovali ostatní maturanti. Sice se mi jedna šňůra zamotala tak, že vypadala nerozmotatelně, ale magickou mocí jsem vzal dva konce a uzel byl pryč.

Během toho hrála legendární písnička - Střídavý elektrický proud - ta dohrála a v tuhle chvíli byl zapojen celý obvod. Poté začala hrát Kesyho písnička, viz mp3 výše nebo slide-show níže. Ta začíná zvukem ladění rádia a po naladění měly začít reproduktory akčně poskakovat. Po dohrání měl zvukař pustit zvuk blesků, my s Kesym jsme měli naběhnout s bleskama na reproduktory a zdroj, mělo se zhasnout a pustit bleskotvořič, který byl také na místě (vyrobil hlavní třídní elektronik). Bohužel se to po zapojení a dohrání první písničky nějak začalo předčasně všechno mlátit součástkami, takže to zrovna neproběhlo podle plánu. Ale i přesto to bylo docela vtipný.

Po půlnoci byla ještě diskotéka.

02:00 - xx

Měli jsme domluvenou after party v K2. Ukázalo se ale, že to nebylo domluvený moc dobře, protože K2 byla nabušená a lidem se moc domu nechtělo. :) Prý se to asi za hodinu vylidnilo, ale já neměl sílu na to čekat, protože moje chřipka v tuhle chvíli už nešla potlačovat. Kašlal jsem jak divej, a tak jsem se vydal domu, stejně tak i většina maturantů. Přesto se v K2, těm co tam zůstali, podařilo propít asi 7 000.

Závěrem

• S plesem jsem celkově spokojenej. Myslim, že to všechno dopadlo více než jen dobře.
  
  
• Videostudio Baštář můžu jen doporučit. Sice ještě nevím, jak dopadne záznam z plesu + fotky, ale natáčení ve škole zvládnul kameraman opravdu profesionálně. Hlavně skvěle pochopil scénář (resp. beta verzi scénáře), jak si video představujeme a dokázal to dát dohromady tak, aby to nějak vypadalo.
  
  
• Zjistil jsem, že většina lidí nechce být ve vedoucí pozici. Člověk má holt v povaze být součástí tupýho stáda a držet krok. Vyvodil jsem to z chování spolužáků při organizaci plesu. Možná si říkáte, že na základě toho se nedá nic vyvozovat, ale člověk se nezmění ze dne na den a je vidět, že většina lidí nemá onu vůdcovskou povahu.
  
  
• Dále jsem zjistil, že světem vládne demence a špatná komunikace. Například kopírka Xerox. Byl jsem tam a detailně jim popsal formát půlnočních novin, abych zjistil, jestli to jsou schopni vytisknout podle našich představ. Chlapík zalezl dozadu a za chvíli přiběhnul s tim, že to zvládnou. Druhý den jsem tedy přinesl noviny na flash paměti. Byl tu už někdo jiný a poslal mě s mým formátem do háje, že to prý takhle není možné tisknout. Nakonec jsem to samozřejmě musel zase předělávat. Ale o to vůbec nejde, já jsem s tim předěláním - do tiskárnou požadovaného formátu - počítal. Ale to, že tam budu muset tříkrát běhat, než to vůbec daj tisknout ... S tim jsem opravdu nepočítal.
  To samé při potisku triček. Kesy a Happy tam několikrát museli jít a pokaždé se dozvěděli nějaký nový problém. To jim to vážně nemohli říct všechno najednou?
  
  
• Vůbec nelituju toho, že jsem dal do organizace maturitního plesu tolik času. Jednal jsem s mnoha lidmi a získal zkušenosti, které ve škole nenajdu.
  
  
• Jedno je jisté. Náš ples se stane nejslavnějším plesem blogosféry. Napsal o něm totiž už taky můj spolužák Leviathan a plánuje o něm napsat také můj další spolužák Tomáš Kápl. Jsme trošičku geeci no ...