Včera jsem krásně vyhodil celý den jen běháním kolem rozbitého PC. Nakonec se ukázalo, že problém byl v baterii :)) -doufám

Začalo to tak nějak už den předem, počítač se prostě šnečil a moc mu to nešlo.

Druhý den jsem počítač zapnul a zjistil jsem, že mi nejspíš odešla grafická karta, protože do monitoru nešel žádný signál, jen se na pár vteřin rozsvítili diody (disk,proceosr) a tím to haslo. Znechuceně jsem odpojil odpálený SATA disk a vydal se jej reklamovat. Po cestě se mi honily hlavou myšlenky co dál, zda koupit nějakou shitku za pár stovek nebo něco normálnějšího za pár tisíc, upálit se nebo utopit ... investovat do PC se mi ale vůbec nechtělo. Když jsem dorazil k Průšovi, dal jsem jim disk a doteď doufám, že reklamaci vyřídí kladně. Potom jsem měl ještě nějaké vyřizování, kde jsem s potěšením zjistil, že mají zavřeno, no nic, udělám si vejlet i další den.

Doma jsem si chvíli hrál s rozbitým počítačem, uklidnil jsem se na internetu na druhým PC a sehnal jsem od spolužáka grafickou kartu na vyzkoušení, abych si byl jistý, že je skutečně problém právě v ní. Musel jsem pro ni ale jet až na Máj, sednul jsem tedy na kolo a za silného protivětru jsem získal nové železo . Na cestu zpět se vítr samozřejmě obrátil, takže jsem opět šlapal jak šílenec.

Po připojení ,,nové" grafické karty počítač naběhnul a jelikož jsem byl tak nějak už smířen s tím že koupím něco nového, byl jsem rád že aspoň vím kde je problém. Štěstí mě ale velice brzy opustilo, všechno nabíhalo velice pomalu a to jsem nabootoval jen v nouzovém režimu. Restartoval jsem tedy a voalaaa, ten samý problém jako předtím - jen jsem si na chvilku posvítil diodama a mohl jsem zkusit různé variace vypnutí / zapnutí větráků pomocí mých vypínačů. V první řadě jsem se trošku leknul, že jsem odpálil i onu půjčenou grafickou kartu, ale pak jsem odmítnul, že by se z mého mírumilovného PC stal zabiják grafických karet a vložil svojí původní kartu. A hele, ono to naběhlo, hmm takže grafická karta je v pohodě, taky aby ne, když jsem na ní tehdá dal takový monstruózní chladič a polil pacičky čipů teplovodivou pastou.

[odkaz]

Tohle zjištění bylo sice dobré pro mojí peněženku, protože to že by odešel procesor bylo nepravděpodobné a ostatní komponenty v mém PC už nebyli nic extra, na druhou stranu to znamenalo další pátrání. V této fázi počítač startoval jen tak občas, vydržel X rebootů v pohodě, ale pak zase třeba XX rebootů stávkoval.

Protože jsem na předcházející LAN party dost zaneřádil systém a taky můj systémový disk nebyl dlouho formátovaný, rozhodl jsem se toto udělat, abych mohl vyloučit softwarové chyby a zaměřit se na hardware. Nabootoval jsem tedy miniPE (velice užitečná věcička) a zálohoval.

[odkaz]

Potom jsem vyšramotil disk winXP profesional, úspěšně naformátoval a zkopíroval instalační soubory (jistě že tohle všechno udělal instalátor prakticky za mě ), pak ale přišel nutný restart. Po restartu si můj PC asi řekl, že ta cca hodina ,,online" na miniPE vyžaduje nějakou daň, a proto opět nenaběhnul známým způsobem. Profesionálně, s klidem jsem hardwarově restartoval CMOS paměť - PC mi to uznal a nabootoval. Rutinně jsem tedy winXP nainstaloval (kdybych si dělal na zdi čárky, kolikrát jsem jej na tento PC instaloval, už bych neměl žádné zdi) a s radostí jsem pohleděl na první chybové hlášení v grafice .

[odkaz]

Nějakou dobu to vypadalo dobře, přežil jsem několik restartů vyžádaných instalacemi ovladačů, a tak jsem byl smířen s tím, že jsem měl zabordelenou CMOSku popř. systém. Radost mi ale opět nevydržela moc dlouho, už bylo pozdě večer resp. brzy ráno a pomalu jsem končil. Počítač však při jednom z posledních restartů naběhnul mě tak dobře známým způsobem (tedy nenaběhnul).

Potlačil jsem všechny sebevražedné myšlenky a pak jsem si vzpomněl, že při vyndavání SATA disku jsem trošku pošramotil zvukovou kartu, ale zase na druhou stranu zažila už daleko horší věci, tohle byl takovej dotek . Asi jsem byl už hodně zoufalý, když jsem si myslel, že tento problém zapříčinila zvuková karta, a tak když se mi podařilo nabootovat, zakázal jsem jí a PC opět chvíli fungoval (samozřejmě náhoda). Dál se dělo asi tohle:

Nyní jsem v temnotě, jsem ve Windows a všude je spusty grafiky ... až příliš grafiky ... bojím se. Nenacházím jistotu už vůbec v ničem, já vím, že modrá smrt na mě čeká všude a může kdykoliv přijít, zoufale po každém slovu připsaném do tohoto článku, který jsem začal psát, meziukládám vše do notepadu. Vím že je to zbytečné, já vím že mi stejně za chvíli spadne disk a veškerá data budou ztracena, ale co se dá dělat, musím to alespoň zkusit

Druhý den počítač samozřejmě nenaběhnul, a tak jsem chtěl alespoň podniknout poslední krok. Hodil jsem mojí situaci do fóra a vydal se do města pro novou baterku do základní desky.

Momentálně počítač funguje, ale co vám budu povídat, restartu se bojim .