Jak jsem psal v předešlém článku, tak jsem udělal. Jel jsem se podívat do Galway. Bohužel Cliff of Moher jsem nestihnul.

Do Galway jsem jel prvním ranním autobudem, takže jsem musel vstávat v pů sedmý, což byl trošku nezvyk. Cesta stála 27€ a trvala nějakých 4-5 hodin. Je to holt od Corku dost daleko.

Když jsem dorazil, zjistil jsem že, nejbližší autobus k Cliff of Moher (který jsem chtěl vidět) jede až ve 2 hodiny. Rozhodl jsem se tedy nejřív projít jakousi trasu v Galway. Udělal jsem nějaké fotky, nakoupil nějaké suvenýry a pobavil se u umělců na Shop street, který fakt stáli za to. Máme jich dost i v Corku na St. Patric St., ale tady je v podstatě jeden vedle druhýho.

Umělci

Byli tu např. takoví ti, jak se převlečou do kostýmu, namalují si obličej a pak setrvávají v nehnutém stavu nebo dělají jen zvláštní pohyby když jim dáte €čko.

Také tu byla např. skupina, používající jen dechové nástroje, saxofonista měl ránu (zarostlej fousáč a hodně to rozjížděl).

Další saxofonista seděl v koženém oblečení na sloupku, jednu nohu nataženou dopředu a druhou opřenou dozadu o sloupek - moc pěkně to vypadalo.

Zpěvačka, s hlasem jako siréna, hrála na harfu.

Také tu byly dvě holčiny. Jedna hrála na housle a druhá na irské loketní dudy, na které se „chtěl" naučit hrát jeden můj spolužák. (Ten článek ale asi už smazal. Kdyžtak mi dej link ať to sem můžu dát.)

Bylo tu toho zkrátka hodně, nemluvě o tom, že tu byl jeden obchod vedle druhýho (proto jméno ulice Shop St.). Ani jsem to všechno nefotil, protože byste tam pak už nikdo nešel.

Cliff of Moher jsem neviděl

Když jsem se podíval na časový rozvrh autobusu ke Cliff of Moher, zjistil jsem, že tam jede 2 hodiny. To byl problém, protože poslední zpáteční autobus do Corku jel v cca v 18:00, takže se nedalo stihnout se vrátit. Šel jsem si ještě pro timetable na vlak, protože ten jezdívá i později, ale nebyl na tom o moc líp (asi o 10 minut).

Měl jsem teda jen jedinou možnost - přespat v Galway. Řekl jsem si, že se půjdu podívat po okolí a když narazim na nějakej hostel, tak to udělám. Ale moc se mi nechtělo, protože bych musel vybírat další peníze a já chtěl, aby mi aspoň něco zbylo domu na pivo.

Pokud se chcete podívat na fotky z Cliffs of Moher, můžete navštívit galerii mé sestry, která tam byla v roce 2007.

Koupání v moři

Nakonec jsem tedy v Galway nepřespal, zato jsem prošel skoro celou cestu podél moře a vykoupal se v něm, což byla docela síla.

Moře bylo studentý jako blázen, skoro jsem cítil píchání jehliček (jestli nevíte o čem mluvim, vlezte do teplý vody a pak rychle do studený). Nakonec to ale moje srdce rozdejchalo a já se začínal bát co přijde až vylezu ven. Bylo celkem zataženo a foukal silnej vítr (přesto bylo na Irsko velmi pěkný počasí). Já neměl žádnej ručník ... vlastně jsem neměl ani plavky.

Dopadlo to ale dobře, venku bylo tepleji než ve vymrzlým moři a vítr mě celkem rychle usušil. Akorát jsem domu musel jet na ostro.

Ve videu jenom říkám, že jsem myslel že umřu, když jsem vlezl do vody. Ten foťák má mikrofon umístěn poněkud hloupě nahoře, takže i když byl otočenej zadní částí k větru, nebylo nic slyšet.

Holčiny - umělkyně. Irské loketní dudy a housle.

Na zbytek fotek se můžete podívat ve složce Irsko 2008, konkrétně v galerii Galway