Report z třídenního putování po Jižních Čechách. Nebylo sice dne kdy by jsme nezabloudili nebo se alespoň něco nezvrtlo, ale to bylo právě to zábavné :).

Škoda že nemám žádnou fotodokumentaci, protože by fotky stály za to, ale pokusím se alespoň vzpomenout si na co nejvíce událostí z tohoto výletu.

Všechno začalo ve čtvrtek, kdy mi Spolužák Kuty napsal na ICQ jestli nemám volný víkend, že by jsme jeli kempovat. Skutečně jsem neměl nic co by se nedalo odložit, a tak jsem se rozhodl že pojedu. Ještě ve čtvrtek jsem se neúspěšně pokusil ukecat pár lidí aby se přidali a začal jsem shánět věci. Nejsem totiž zrovna rodilý trempař a krosnu bych doma nenašel. Nakonec jsem však po známých posháněl alespoň nějaký spací nepromokavý pytel a karymatku kterou bych mohl složit a narvat do školního batohu.

Druhý den odpoledne, jsem vyrazil na nádraží, kde jsem se málem otočil a šel domu, protože jsem nemohl nikde najít ostatní. Nakonec jsme na sebe ale narazili. Bylo nás pět a to Kuty,Lísky - můj spolužák ze ZŠ,Miloš - můj spolužák z paralelní třídy na ZŠ, já a Láďa - spolužák z gymplu mých spolužáků ze ZŠ :-D .

Nasedli jsme tedy do autobusu a dojeli až do Třeboně. Nedošli jsme však daleko, první hospoda nás zlákala a museli jsme zajít alespoň na jedno. V centru Třeboně jsme se díky skvělému navigátorovi Milošovi (vždycky jsme došli do cíle ale nikdy po naplánovaný cestě :-) ) motali asi hodinu - na náměstí zámku jsme byli snad třikrát - a potom jsme to radši zalomili do další hospody, stane se :-). Najedli jsme se, popili, potom jsem na hrázi rybníka něco stočil :m a nakonec jsme se po nákupu France Josefa a nějakého toho lahvového chleba národa našeho vymotali z Třeboně. V plánu bylo asi 5km, protože bylo už asi 8 hodin, ale nakonec jsme jaksi ztratili značku a cesta se protáhla minimálně o dalších 5km. Uprostřed lesa když už jsme začínali vzdávat že se vymotáme jsme pak potkali auto a bylo nám řečeno, že dál po cestě je hospoda a už na nás čeká roztočenej sud :). Ještě před tím než jsme k ní ale dorazili přišla na Kutyho náhlá velká potřeba a ten neváhal ulevit si uprostřed silnice - vyšli jsme totiž už z onoho lesa :-) . Bylo asi jedenáct hodin a hospoda byla uprostřed ničeho, zavřela nám před nosem a majitele se nám ukecat nepodařilo. Zapadli jsme teda do lesa hned vedle a po tmě se nakonec usadili v nějaké soušce. Abych řekl pravdu, když jsme rozdělávali oheň, tak jsem jen čekal kdy to tam všechno chytne. Večer se pilo, povídalo a :m, spát jsme šli asi ve 3 ráno, ale v 5 nás probudili jeleni který se po nás málem proběhli - naštěstí si všimli mě jako příbuzného a tak to stočili. Pokoušel jsem se pak ještě usnout, ale už to šlo dost těžko. Nehledě na to že ti jeleni se usadili někde nedaleko a rozhodli se že pokecaj, nám tam začal bušit do stromů ještě datel a navíc začali narůstat monstruózní hejna komárů. Polomrtvý jsme se teda sbalili a šli si sednout na lavičky před hospodu.

Asi v osm hodin jsme začali přemýšlet co dál. V plánu bylo dostat se do Chlumu, kterej byl vzdálen asi 14 kilometrů. Neměli jsme však moc pití a široko daleko byla jen tahle hospoda, která navíc otvírala asi až za 3 hodiny. Dohromady jsme měli asi dva litry vody, a tak jsme se rozhodli že to nějak dojdeme. V tuhle chvíli jsme vypadali jak nemrtvý, propitá noc, tři hodiny spánku a sežraný od komárů. Čili asi půl hodiny po tom co jsme se rozhodli že pudem jsme vstali :-) a šli. Čekala nás opravdu zabijácká cesta. Začínalo být čím dál tím větší horko, ale my jsme stejně i přes nedostatek vody stín nevyhledávali. Pařák byl totiž jediná obrana před doslova mračnama komárů - opravdu nepřeháním, nic takového jsem zatím neviděl - připadal jsem si jak někde v pralese. Nemohli jsme pořádně ani zastavit, protože to byl úplnej konec. Udělali jsme jen jednu pauzu pod sluncem, kam na nás komáři nemohli a tekutiny doplňovali posledníma lahváčema :). Říkali jsme si, že Franta to jistí (Franc Josef - 40% - velice obávaná vodka, vyšla na ní řada až ve vlaku při cestě domů). Jinak to ale probíhalo v klidu, humor nás neopustil, takže žádný problém. Asi pět kilometrů před Chlumem jsme míjeli docela pěkný rybník, kde jsme se chtěli zdržet, ale bez vody jsme se na to raději vykašlali. O nějaký ten kilometr dál navigátor zjistil, že jdeme špatně :-), říkal ale že to vůbec nevadí, že tam dojdeme akorát z malinko jiný strany. Skutečně jsme nakonec narazili na nějaká obydlí a Kuty se hned klasicky zeptal ,,Dobrý den, nevíte kde se nacházíme?". Zjistili jsme že jsme se trefili do vesnice vedle - Hamr - ale vůbec nám to nevadilo, protože tu byla moc pěkná hospoda, dokonce i s fotbálkem. Kuty si tu objednával Fantu ale měli jen nějakou náhražku a tak s hrdostí prohlásil ,,Jo, dejte mi sem ty chcanky." Jinak skoro všude kolem nás jedli nějaké jídlo, a tak jsme se začali s nadšením bavit o zvracení a dalším uvolňování látek z těla :).

Nakonec jsme se dokodrcali až do Chlumu, kde jsme v obchodě dokoupili nějaké zásoby a pak zalezli do kempu k vodě. Zbytek dne byl už klidný. Koupali jsme se, něco uvařili a popili. Před odchodem do kiosku jsme dávali pár lahváčů do vody vychladit a Kuty se opět projevil. Při dávání flašek do vody se podíval na nedaleko stojícího chlápka ve vodě a prohlásil: ,,Nám je někdo ukradne, podívej se na támhletoho, ten už slintá". Ten chlapík byl na doslech a Kuty se na něj navíc díval :). Kiosek který jsme našli měl vedle sebe dětský bagr na hraní - ale luxusní věcička - hydraulický rameno a mohli jste si za deset korun přendat trochu písku z místa na místo :). Bohužel nějaký děti to rozbili a ani správce to nedal dohromady. Mimochodem tady se opět projevila Kutyho otrlost. Nějakej malej kluk tam měl zaseklou desetikorunu. Kuty:,,To je tvoje desetikoruna tam?" kluk:,,Jo" Kuty:,,Tak mi si jí necháme." kluk:,,Tak jo" :-) chudák nevěděl co dělat, ale nevzali jsme mu jí :). K večeru jsme opustili kiosek a šli uplést svetr :m na ostrůvek v rybníku. Cesta na něj vedla dost úzká - zvlášť s krosnou na zádech a Láďa s šesti kouskama v sobě málem spadnul do vody. Otevřeli jsme ještě víno a potom jsme šli najít nějaké místo na spaní. Našli jsme vzadu dokonce i místo pro ohniště, a tak jsme se usadili. Šílenej Kuty nezastavitelně přihazoval větve se suchým listím do ohně, až jsme vytvořili asi 3metrovej oheň, ale naštěstí se uklidnil. Odpálili jsme raketku a vydali jsem se ve dvou pro pět pivek. Když jsme se ale vrátili, byli všichni dost vytuhlý, a tak jsme měli co dělat. Láďa ležel na zádech a zatímco jsme se bavili se on vždycky jednou začas uchychtnul - poslední pivo jsme do něj chtěli nalejt trychtýřem :), ale asi dobře že jsme to neudělali, protože před spaním jsme si nebyli jistý jestli vůbec žije. já:,,Hele co ten Láďa ? Je v poho ? Kopni do něj" Lísky:,,Nech ho bejt, přece nemůže bejt mrtvej." Miloš:,,Fakt, nech ho, se vzbudí a bude se do všeho srát. Podej mu toho France, on se přisaje" :)

tramp_trip.JPG
Ten první bod u Stříbce není tak jistej, nevěděli jsme pořádně kde jsme. Tu máte link na mapy. [odkaz]

V neděli jsme se prakticky celej den váleli u vody. Původně jsme chtěli jít do Suchdolu, ale nikomu se nechtělo. Láďa si skočil pro vyprošťováka a prohlásil:,,Ten vyprošťovák mě spíš ještě víc ožírá." Později jsme se přemístili do obchodu něco dokoupit a poté co jsme zjistili že jede autobus asi za hodinu jsme s klidem lehly na travnatý ostrůvek před obchodem, nechajíc se okukovat němcema :-) . Překvapení přišlo když uplynula hodina a autobus nikde. Ten jízdní řád byl nečitelnej a zjistili jsme že nic nejede. Z posledních zbytků baterky Kuty zjistil že jede asi za 40 minut vlak z Majdaleny. My jsme fakt nehodlali s těma batohama na zádech běhat - i když jsme pak zjistili že by jsem to možná stihli - a tak jsme se usadili opět v hospodě v Hamru. Byl tu chlapík u automatu, kterej vyhrál snad 5 tisíc :-) ty padesátikoruny tam cinkali věčnost a zatímco pak hospodský naplňoval automat penězma, tak už u něj zase čekal. V Majdaleně jsme si pěkně sedli pod ceduli zákaz kouření, otevřeli posledního lahváče a všichni si zapálili. Minivlakem jsme dojeli do Veselí nad Lužnicí a tam přestoupili na rychlík, kde jsme ještě trošku prohnali France. Vystoupili jsme do bouřky a rozešli se každej za svým domovem.

Hodnotím jako parádní výlet, smál jsem se snad nonstop x-), dokonce i počasí přes všechny negativní předpovědi vyšlo, až na pátek kdy pršelo doslova minutu, ale stejně se na nás kapky přes stromy nedostaly.

Drbajíce si puchejřema pokryté nohy a ruce pro dnešek končím :-).

nekomentováno

Neváhejte napsat k článku komentář

Nevyplňujte: