Už nemám potřebu psát a každé menší události, která se mi přihodí. Tady jsem ale do jednoduché koupě mobilního telefonu musel vložit takové energie, že si příběh zaslouží vystavit pro pobavení i někomu dalšímu. Přítelkyně mi říkala, že bych měl článek pojmenovat „How did I become The Bad Luck Brian“.

Jak Oppo Find 5 odešel do věčných lovišť

Byl jsem okolnostmi přinucen koupit si po pouhých 2 letech nový telefon. Se svým Oppo Find 5 jsem byl velmi spokojen po všech stránkách. Až v poslední době se začalo projevovat úzké hrdlo 8GB paměti, kdy jsem musel začít dělat kompromisy o tom, jakou app nainstaluji (jinak řečeno neinstalovat každou druhou app ve store), ale jinak jsem mohl klidně s telefonem ještě minimálně rok spokojeně žít. Bohužel se Find 5 přestal nabíjet, resp. začal se pouze velmi pomalu nabíjet (nabíjecí proud klesnul třeba na 50mA = baterka by se nabíjela 40 hodin). Často se stalo, že jsem se probudil s téměř vybitím telefonem a ke konci jsem jej musel mít nonstop na nabíječce. Zkoušel jsem různé nabíječky a všechno možné, skončil jsem s diagnózou, že je zničený konektor v telefonu. Úplně nakonec (viz níže) už ani nonstop připojení na nabíječce neudrželo telefon naživu.

Výběr a první objednávka

Chvilku jsem se díval, co je k dispozici na trhu. Upřímně nenašel jsem žádné silver bullet zařízení, takové že bych jej jednoznačně chtěl oproti všemu ostatnímu (což se podařilo při koupi Microsoft Surface Pro 3). Můj výběr byl Google telefon: Nexus 6P. Konkrétně jsem chtěl ideálně bílou (frost) 64 GB verzi, popř. stříbrnou / šedivou.

Google Store u nás není, no nevadí, klik na amazon.de a už nakupuji. Chvíli jsem ještě přemýšlel o nákupu z USA prostřednictvím Shipito (telefon je v USA výrazně levnější), ale po proclení a zaplacení druhé daně by to vyšlo téměř nastejno + velmi zdlouhavý návrat zboží v případě problémů mě odradil. Bohužel ani na německém Amazonu nebyl výběr Nexusů 6P nijak velký (asi dává smysl, když je možnost přímého nákupu od Google). Chtěl jsem světlý telefon, našel jsem pouze stříbrný, no dobře. A teď to začíná, sledujte tajmlajnu.

23 dní nákupů

  • 19 ledna: Objednávám Nexus 6P Aluminium 64 GB s dodáním do 3 dnů, ještě ten den je telefon odeslán, paráda.

  • 20 ledna: Naprostá spokojenost, UPS tvrdí, že bude již dnes (druhý den) doručovat. Přichází ale první fail, doručovatel neumí telefonovat na mobil, na recepci pouze nechal vytočit moji pevnou linku, tu bohužel zrovna nemám po přestěhování přesměrovanou (bohužel nebylo v mých silách to nějak uspíšit, stěhovali jsme se trochu mimo standardní postupy).
Volám na UPS a prosím je, aby na balík napsali velkým písmem, že je třeba telefonovat na mobil, ačkoliv bych něco takového považoval za automatické.
  • 21. ledna: Doručovatel opět neumí volat na mobil, ale naštěstí mě kolega v práci upozornil, že mi volala recepce na staré místo a já tak získávám telefon.

  • 21. ledna večer: Hraju si s telefonem, spokojenost. Říkám si, kolik vlastně má po nové instalaci člověk s 64 GB telefonem místa. Koukám a vidím … něco přes 20 GB … aha … takže uber fuck up číslo 2, z Amazonu jsem dostal 32 GB verzi, zaplatil za 64 GB.
Chvilka uvažování, jestli mi to stojí za námahu s posíláním zpět a ztrátu peněz na konverzi do EUR a zase zpět. Přesto jsem se rozhodl, že telefon vrátím. Mezi tím byl prodej tohoto telefonu pozastaven, evidentně nejsem jediný s tímto problémem, zdá se že celý balík byl chybný. Škoda že někdo u Amazonu třeba nekoukne, co to vlastně posílají za zboží. Bohužel na Amazonu už nikdo další neprodává světlý Nexus 6P.

Druhý den si uvědomuji, že v práci nám veškerá síťová komunikace ven putuje přes servery v Německu, proč si telefon prostě nekoupit oficiální cestou, proč mě to nenapadlo hned? Jdu tedy na Google Store a zakládám si nový účet s virtuální Německou adresou, kterou si lze nechat zřídit od nejedné firmy (takové Shipito pro nakupování v Německu). Vybírám telefon, dokonce přesně tu verzi, kterou chci (frost/64GB) a už už klikám na koupit … když najednou, hádejte co? Fuck off, ty nemáš platební kartu čisté rasy! Bereme pouze německé karty! V Čechách neprodáváme a ty máš českou kreditku, fuj fuj, běž pryč. Co je Google do toho jakou kartou platím zboží, je mi záhadou. Co když jsem chudý Němec a bohatý strýček Čech ze západní Evropy mi chce svojí kreditkou koupit dárek, ha?

Chápu, že se Google třeba nevyplatí oficiálně vstupovat na Český trh. Co ale nechápu je, proč aktivně bojuje proti tomu, aby náhodou nějaký Čech nedostal jejich telefon do rukou.

Je tu ale ještě jedna možnost, ten server co umí vyrábět virtuální skopčácký adresy, umí dělat i asistovaný nákupy. Prostě jim řeknete co chete a oni to za nějaký poplatek koupí a pošlou vám to. Ok, jdu do toho.

  • 22. ledna: Zadávám co chci a ještě ten večer dostávám cenovou nabídku. S tou nakonec souhlasím a dostávám informaci, že bude možné koupit telefon příští týden v úterý.

  • 26. ledna: Ptám se, v jakém je objednávka stavu a nedostávám žádnou odpověď. Po pár telefonátech dostávám odpověď. Firmě, která se živí nákupem zboží v Německu, Google zablokoval účet (ačkoliv mají německou adresu a německou platební kartu). Chtějí po nich pro potvrzení vidět nějaký zaplacený účet za energie a občanku. Prý jim všechno poslali (ale nemají německou občanku) a budou to řešit. Dáváme tomu čas do pátku. Pak buď objednávku zrušíme nebo bude telefon na cestě.
Opět vznáším moje nepochopení, proč to Google řeší? Prý protože s tím zbožím pak lidé obchodují. No a co? Když to nedokážete do ČR dodat sami, nechce černý trh, ať to udělá za vás. Že to bude černý trh šmelit za větší prachy? No ano, ale cena se zreguluje sama poptávkou. Není to váš problem.

No dobře, mezí tím zjišťuji, že se dá koupit telefon i v ČR (od obchodu neznámého renomé). Bohužel pouze černá varianta nebo menší paměť, ale už mě ta sranda přestává bavit. Především taky proto, že můj současný smartphone už úplně vypovídá službu a já musím používat dummy backup, který umí pouze posílat SMS a telefonovat. Už se připravuji na to, že objednávku zruším a koupím si telefon tady.

  • 29. ledna: V pátek mi přeposílací firma píše, že není žádný vývoj. Nastavuji ultimátum na konec pracovního dne v pondělí, s tím že pak objednávám telefon v ČR. (Tou dobou jsem ještě neměl vráceny peníze od Amazonu, takže bych měl „koupeny“ už 3 telefony a nic v ruce, to chceš. icon_biggrin.gif)
Mezi tím jedu na prodloužený víkend do Rakouska na lyže. Chtěl jsem telefon používat pro navigaci a takový ty další věci, který člověk dělá na dovolený s telefonem. Nedá se nic dělat, aspoň nebudu pořád viset na telefonu.
  • 1. února: V pondělí očekávám email, ale je ticho po pěšině.

  • 2. února: V úterý po pár telefonátech dostávám informaci od pana jednatele, že prý zítra jede do Německa a z německého čísla bude do Google telefonovat. No tak ještě počkáme, no ne? Už začínám být naštvaný, uvíznutí na mrtvém bodu, ale nechci objednávku rušit těsně před nějakým zvratem, tak souhlasím.

  • 3. února: Ve středu dostávám email, že se situace pohnula. Došlo ale pouze k odblokování soukromého účtu a ještě je třeba poslat občanku bez zakrytého čísla k odblokování firemního. Říkám si wtf, jaký soukromý účet, už jsem řádně naštvanej (se svým hloupým telefonem v kapse). Vadí mi, že přeposílací firma pořád odkládá finální rozhodnutí, ať už to je odeslání peněz nebo telefonu. Jsem ochotný si koupit černej telefon v ČR.

  • 4. února: Píši pohoršený e-mail, že chci finální rozhodnutí. Argumentuji tím, že Google nemůže nechat zákazníka čekat týden, i kdyby ho považovala za podvodníka. Ať už je odpověď negativní nebo pozitivní, je třeba odpovědět. Dostávám informaci, že byl do Google odeslán urgují e-mail s deadline do konce pracovního dne.

  • 4 února, 18:09: Dostávám e-mail, že ani po 6 mailech nenastal žádný pokrok. Posílají tedy peníze zpět. Byl jsem v té době na firemním večírku a informace se tak ke mně ještě nedostala, neměl jsem jak číst maily.

  • 4 února, cca. 18:20: Přijímám telefonát, prý došlo k odblokování účtu a telefon je objednaný! Pro mě v tu chvíli naprosto neuvěřitelné. Další důvod k oslavě na večírku.

  • 6. února (ano v sobotu): Dostávám sledovací číslo na DHL, telefon putuje od Google do přeposílací firmy.

  • 9. února (dopoledne): Koukám na DHL web a vidím, že se po celém pracovním dni vůbec nezměnil stav. Vypadá to, že balíček je pořád někde v Nizozemí, odkud byl odeslán.
Už jsem pomalu začal věřit tomu, že budu mít telefon před odjezdem do Budapešti na prodloužený víkend (12.2. brzo ráno odjezd), teď jsem zase přestal.
  • 9. února (odpoledne): Odpoledne je už ale balíček doručen. Hned píši mail a ptám se, jestli to budou schopni ještě dnes poslat dál, protože by se mi telefon dost hodil na blížící se dovolené. K večeru dostávám informaci, že prý telefon přišel moc pozdě a bude odeslán až zítra. Moje důvěra, že Česká Pošta něco doručí za den a půl, je mizivá.

  • 10. února: Ráno dostávám automaticky vygenerovaný e-mail o automatickém přeposlání balíčku, což jsem si předtím na účtu nastavil. Ve 2 odpoledne dostávám další matoucí automaticky email, který vypadal ve zkratce nějak takhle: Dobrý den, váš balíček bla bla bla, přepravce Česká pošta, je na cestě. Tady je vaše DPD číslo, kde ho můžete sledovat. … … … ??? Jsem si dost jistý, že jsem si nastavil přepravu poštou (kvůli problémům viz začátek mailu, ačkoliv v tuhle chvíli už mám telefon funkční + obecně mám s přepravními společnostmi spíše negativní zážitky … a taky proto, že na domácí adrese přes den ve všední den samozřejmě nejsem).

  • 10. února, 17:51 (9 minut před uzavřením DPD hotline): Dostávám SMS s informací, že mi zítra bude DPD doručovat balíček … na byt … jo tam, kde přes den nejsem. Obratem volám na infolinku. Pán, který pravděpodobně už hypnotizuje minutovou ručičku a těší se, až si doma pustí péčko říká, že když teď změním adresu na firmu nebo úložní místo, musel by přetisknout štítek. Moje důvěra ve schopnost kohokoliv dokončit nějakou práci v rozumné rychlosti a kvalitě je v tuhle chvíli v silně záporných číslech a tak se dostáváme k nejméně intruzivnímu řešení. Změníme pouze doručení balíčku na „večerní“ hodiny. To znamená, že já budu muset být doma v 5, ale to už si zařídit dokážu.

  • 11. února: Dostávám ráno SMS, že mi bude mezi 17:00 a 18:00 hodinou doručován balíček.

  • 11. února, 16:40: Volá mi DPD řidič, jestli už náhodou nejsem doma. Říkám, že tam budu za 20 minut. Po příchodu čeká dodávka před domem. Podepisuji se na terminál a dostávám telefon.

Neuvěřitelných 23 dní mi trvalo koupit si Nexus 6P Frost 64 GB! Z toho minimálně 10 dní jsem byl pouze s hloupým telefonem. Část mého okolí v tuhle chvíli už zase ví, jak se píše z mobilu SMS.

A ponaučení?

  • Pokud výrobce nenabízí produkt oficiálně nebo neexistuje alespoň český přeprodejce, nestojí to za tu námahu. S telefonem jsem spokojený, ale takhle už znova ne.
  • Nový telefon začít objednávat při prvních příznacích poruchy starého.
  • Nekupovat si telefon, který nemá žádnou podporu v ČR (na Oppo všichni kroutili hlavou, oficiální Google phone by na tom snad mohl byt o něco lépe).
Je trochu smutné, že si musím „notebook“ (Surface) i telefon objednávat z Německa. Skoro to připomíná jeden předchozí režim v téhle zemi, kdy bylo téměř nemožné koupit si v ČR něco zahraniční výroby. Google a Microsofte, udělejte s tím něco!

nekomentováno

Neváhejte napsat k článku komentář

Nevyplňujte: