Malá předvánoční výlevka.

Na úvod

Je zajímavé, že jsem už skoro dva měsíce nenapsal žádný článek (když nepočítám ten poslední, obnovený) a počet RSS odběratelů stále roste (včera čítal 92 čtenářů, ale možná to byla nějaká anomálie). Asi bude něco pravdy na tom, co řekl Václav Havel. „Mě kritizují, když něco dělám. Když jsem na dovolené nebo umírám, tak nemají co kritizovat a moje popularita roste.“

Určitě si ale na tento jev nechci stěžovat, i když je pravda, že někdy to tady čte víc lidí, než bych chtěl.

Vysoká škola

Vysoká škola? To je nějaký ústav plný přemýšlivých lidí, kteří si spokojeně hloubají ve svých cvičebnách, občas si něco podloží výzkumem, sporadicky si poslechnou přednášku někoho chytřejšího a během zkouškového jdou své poznatky prodiskutovat, ne?

Tak možná nějak tak vypadal můj nejoptimističtější pohled na vysokou školu, než jsem k ní přišel. Měl jsem samozřejmě v záloze i lehce realističtější verzi, která nějaké to učení zahrnovala, ale z 90% až během zkouškového.

Ale bác ho, mam pocit, že se pořád píší nějaké písemky. Za chvíli vás obšťastním mými dosavadními výsledky.

Student - zajímavý to tvor

Nejdřív bych ale napsal něco o studentech. Jsem mezi nimi (a jedním z nich) už nějakých 14 let (i když u mnohých by se těch prvních 13 let asi těžko dalo nazvat studiem) a musím říci, že zvláštnější stvoření se jen tak nevidí.

Student je na jednu stranu šíleně líná bytost, která je schopna bez pohnutky svědomí celý den nedělat nic užitečného. V některých případech vlastně tento stav přetrvává i celé týdny. Na druhou stranu jsou ale studenti schopni zabrat a během krátké chvíle potom všechno dohnat. Řekl bych, že to je častý důvod vyhození studenta začátečníka z vysoké školy. Nejdřív si užívá života s ostatními, ale když potom oni začnou pracovat, on to neudělá / nezvládne to.

Na tuhle myšlenku, že studenti jsou občas trochu „zvláštní“, mě přivedlo několik úkazů, ale hlavně dva v posledním týdnu. První byl kluk v menze, který jedl, měl u toho puštěnou mp3 a ještě si četl knížku. Druhým byla dívka, která šla v Dejvicích do školy o berli a četla si u toho knihu. Prostě síla.

Mé dosavadní výsledky

• Úvod do operačních systémů (Unix)– z toho se psaly tři menší testy a jeden velký. Dohromady se za ně dá získat 60 bodů. Z těch malých jsem nasyslil 25,5 bodu, na výsledek z velkého ještě čekám. Nutno dodat, že ten velký byl už docela složitý a nepředpokládám nějak valný výsledek. Vlastně z těch šesti úloh jsem si jistý jenom jednou a i tý by se dalo vytknout, že není úplně ošetřená.
  
  (Příklad z ukázkového testu: V aktuálním adresáři zjistěte, které obyčejné soubory jsou shellovskými skripty. Vypište jejich jména na stdout. Případné chyby zahoďte.)
  
  30 bodů je nutnost pro zápočet a zároveň si člověk může nechat napsat Ečko (nebo i lepší, dle bodů). Když se to někomu nelíbí, může jít k ústní zkoušce, kam si nese body ze semestru, ale stupnice se protahuje z 60 na 100 bodovou)
  
  
• Matematika – tady se zatím psal pouze jediný test na limity a derivace. Po Vánocích mě čeká ještě jeden na integrály (test se stejnou hodnotou). Bylo možné dostat až 20 bodů, já dostal 16, kdybych neudělal hloupou chybu v dělení (napsal jsem, že (k/infinity) = infinity), mohlo být 17. Dolní limit byl 7 bodů, kterého v mé skupině dosáhl každý. Jeden (nebo dva?) sice dostali pouze oněch 7 bodů (byli označeni jako semestrální šťastlivci), ale i to je (co jsem tak slyšel z jiných skupin) výkon.
  
  V matematice si žádné body ke zkoušce neneseme. Bude se konat zkouškový test, z kterého je možno získat až 90 bodů, v nepovinné ústní části pak 10.
  
  
• Elektrotechnika pro informatiky – psal se jeden semestrální test, který mi přišel trochu směšný. Je pravda, že je tu hodně lidí z gymplů apod., kteří látku předem neuměli, ale i tak bylo velmi jednoduché se ji naučit. Otázky byly předem známy (v semestrálním testu pouze prvních 60 otázek) a na skvělé STM wiki navíc zpracovány. Jediné o co tedy šlo, se tyto otázky naučit a mnozí to tak skutečně dělali (nazpaměť). Ale k čemu pak tento předmět je? To, že jsme během jednoho týdne schopni nastudovat neuvěřitelné množství informací, které nás mnohdy nezajímají, jsme snad už dokázali u maturity.
  
  Osobně jsem s testem (jako maturant z elektroniky) neměl velký problém. Moje učení spočívalo vlastně jen v projití otázek a dohledání několika bodů, které jsem zapomněl. Maximálních 15 bodů mám v kapse.
  
  K úspěšnému dokončení tohoto povinného předmětu je ještě třeba udělat semestrální práci a napsat zkouškový test. Jako semestrálku jsem si vybral obrazovkový monitor, který jsem docela podrobně probíral na střední škole, takže tvorba této práce bude jenom taková nostalgická vzpomínka na SPŠ.
  
  Ještě je třeba říci, že na ELI máme super cvičící (Ing. Zdeněk Horčík a Ing. Václav Hanžl, CSc.). Přesto, že cvičení jsou ve středu večer (končíme v 19:30), kdy už nikdo nemá moc sil, je to vždycky zábava.
  
  
• Algebra – psali jsme jeden semestrální test, kde je třeba získat pro zápočet 7 / 20 bodů. Na výsledek čekám, asi to budu mít s odřenými zády. Body z tohohle testu si neseme do zkouškového období, ale zkouškový test stejně musíme napsat minimálně na 30 bodů (a za to už Ečko je) a já v algebře nemám moc vysoké ambice. Je možné jít také k ústní zkoušce.
  
  
• Algoritmizace – tady máme poněkud individuální hodnotící systém. Obvykle se dělají semestrální práce a ještě se píše písemka. My budeme, zdá se, hodnoceni hlavně na základě té semestrálky. Zatím ji mám pouze mírně rozpracovanou, musím co nejdříve dokončit. Ke zkoušce si neseme body ze semestru.